Lahore: Vláda demoluje katolickou instituci a vyvlastňuje pozemek

10.02.2012, Asia News

Mezi katolíky v Paňdžábu zavládl hněv a zmatek kvůli rozhodnutí místní vlády zbořit objekt, který byl v majetku církve – což dokazují dokumenty - a zabrat okolní pozemky. Při demolici stavby bylo zničeno několik výtisků Bible, některé předměty a svaté obrázky. Farnost svolala protestní shromáždění, které se bude konat v blízkosti zabaveného pozemku, vládní úředníci mezitím poslali policii, aby zmařila jakoukoli akci křesťanů.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Přijímací středisko „Gosha-e-Aman“, jež se nacházelo na ulici Allama Iqbal ve čtvrti Garhi Shahu a které provozovala pákistánská Charita a Charitativní sdružení z Lahore, bylo z nařízení zemské vlády zničeno. Ústav byl založen v roce 1887 a obklopovaly jej dva akry půdy v hodnotě několika miliard rupií. Uvnitř byl domov pro seniory, dívčí škola, klášter a kaple. O vlastnictví budovy a okolních pozemků se již dlouho vede soudní spor, který by měl nyní projednávat Nejvyšší soud v Lahore. Církev má sice k dispozici veškerou dokumentaci, ale celou epizodu pravděpodobně rozpoutala žena, která v minulosti hledala přístřeší v tomto církevním centru. Po nějaké době konvertovala k islámu a tvrdila, že má vlastnické právo na dvě místnosti, které tam obývala.

Zdá se, že tento případ stačil k tomu, aby motivoval vládu k zabrání celého pozemku a zničení katolické instituce. Pod dohledem vysoce postavených úředníků distriktu a za policejní ochrany buldozery ničily majetek katolíků. Této akci předcházelo nucené vystěhování několika rodin, které delší dobu bydlely v dnes již neexistující budově. Podle zástupců policie a úředníků, kteří se nacházeli na daném pozemku, nemovitost přešla „do vlastnictví paňdžábské vlády“.

P. Emmanuel Yousaf uspořádal tiskovou konferenci, které se účastnili představitelé katolické církve v Lahore. Rozhodně odsoudil tento akt a požaduje, aby vláda „vrátila pozemek jeho právoplatným majitelům“, jejichž nárok dokazují rozličné dokumenty, a poskytla odpovídající náhradu za způsobené škody.

Kněz připomněl násilí proti křesťanským komunitám v Gojre a Shantinagaru: i takové jednání, jako je demolice budovy a nucené vyvlastnění, řekl otec Emmanuel, zasévá mezi věřící bolest a nepříjemné pocity, ale zároveň se jedná o jasné znamení, že v Pákistánu není respektována náboženská svoboda ani práva křesťanů.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.