Lahore: Vláda demoluje katolickou instituci a vyvlastňuje pozemek

10.02.2012, Asia News

Mezi katolíky v Paňdžábu zavládl hněv a zmatek kvůli rozhodnutí místní vlády zbořit objekt, který byl v majetku církve – což dokazují dokumenty - a zabrat okolní pozemky. Při demolici stavby bylo zničeno několik výtisků Bible, některé předměty a svaté obrázky. Farnost svolala protestní shromáždění, které se bude konat v blízkosti zabaveného pozemku, vládní úředníci mezitím poslali policii, aby zmařila jakoukoli akci křesťanů.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Přijímací středisko „Gosha-e-Aman“, jež se nacházelo na ulici Allama Iqbal ve čtvrti Garhi Shahu a které provozovala pákistánská Charita a Charitativní sdružení z Lahore, bylo z nařízení zemské vlády zničeno. Ústav byl založen v roce 1887 a obklopovaly jej dva akry půdy v hodnotě několika miliard rupií. Uvnitř byl domov pro seniory, dívčí škola, klášter a kaple. O vlastnictví budovy a okolních pozemků se již dlouho vede soudní spor, který by měl nyní projednávat Nejvyšší soud v Lahore. Církev má sice k dispozici veškerou dokumentaci, ale celou epizodu pravděpodobně rozpoutala žena, která v minulosti hledala přístřeší v tomto církevním centru. Po nějaké době konvertovala k islámu a tvrdila, že má vlastnické právo na dvě místnosti, které tam obývala.

Zdá se, že tento případ stačil k tomu, aby motivoval vládu k zabrání celého pozemku a zničení katolické instituce. Pod dohledem vysoce postavených úředníků distriktu a za policejní ochrany buldozery ničily majetek katolíků. Této akci předcházelo nucené vystěhování několika rodin, které delší dobu bydlely v dnes již neexistující budově. Podle zástupců policie a úředníků, kteří se nacházeli na daném pozemku, nemovitost přešla „do vlastnictví paňdžábské vlády“.

P. Emmanuel Yousaf uspořádal tiskovou konferenci, které se účastnili představitelé katolické církve v Lahore. Rozhodně odsoudil tento akt a požaduje, aby vláda „vrátila pozemek jeho právoplatným majitelům“, jejichž nárok dokazují rozličné dokumenty, a poskytla odpovídající náhradu za způsobené škody.

Kněz připomněl násilí proti křesťanským komunitám v Gojre a Shantinagaru: i takové jednání, jako je demolice budovy a nucené vyvlastnění, řekl otec Emmanuel, zasévá mezi věřící bolest a nepříjemné pocity, ale zároveň se jedná o jasné znamení, že v Pákistánu není respektována náboženská svoboda ani práva křesťanů.

Další články

Hřích, který přehlížíme: pomluvy

10.08.2026, global catholic

Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.

Co znamená, že se Bůh zjevil v Ježíši Kristu?

06.08.2026, RC Monitor 14/2026

Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.