Začíná postní doba

Popeleční středou, která letos připadá na 22. února, vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období. Tímto dnem začíná příprava na největší událost v dějinách křesťanství - na Velikonoce - vzkříšení Ježíše Krista.

Začátek postního období byl v 6. či 7. století přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, protože neděle (den, kdy Kristus vstal z mrtvých) není chápána jako postní den. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo = popelec. Při udělování popelce kněz říká: "Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš" nebo nověji zavedenou formuli: "Obraťte se a věřte evangeliu". Popel, symbol smrti a nicotnosti bytí, se získává ze spálených ratolestí požehnaných v předešlém roce na Květnou neděli.

Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu, což se týká všech plnoletých katolických křesťanů až do 60 let věku (tento předpis se netýká nemocných osob). Přísný půst sestává, kromě zdrženlivosti od masitých pokrmů, také z odřeknutí si jednoho ze dvou hlavních jídel dne.

Znamením popelce tedy začíná příprava na velikonoční svátky. Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, jako již u starozákonních proroků, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu.

Autor: Monika Vývodová