Otevřený dopis senátoru Skalickému

10.04.2003, RC

Senátor Jiří Skalický, předseda senátního Výboru pro evropskou integraci

Praha, 9. dubna 2003

Vážený pane senátore,

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

8. dubna se pod Vaším předsednictvím konal v Senátu tzv. kulatý stůl o rodinné politice a EU. Po vystoupení pracovnice Národního centra pro rodinu, která zdůraznila náboženský aspekt evropské tradice, začal přítomný senátor Sefzig (ODS) útočit na křesťanství. V narážce na narození Ježíše Krista z Panny prohlásil, že Bůh vlastně zrušil rodinu, a nakonec začal pokřikovat, že z materiálu na Turinském plátně můžeme zjistit genofond Boha "a můžeme si ho zkusit naklonovat".

K našemu překvapení jste ho Vy jako předsedající nezarazil, takže se jeho bigotní útoky ještě opakovaly.

Jsme nuceny konstatovat, že v Senátu, tedy na veřejné půdě, došlo k urážkám křesťanství, jaké by si vůči jiným náboženstvím nebo např. etnickým menšinám nikdo nedovolil.

Vážený pane senátore,

nepovažujeme za možné přejít tuto epizodu mlčením. Útoky na křesťanství, zejména na katolicismus (tzv. Catholic bashing) se u nás v poslední době rozmáhají například v tisku, v reklamě a zejména na internetu. Je to znepokojivý jev, protože signalizuje úpadek mezilidské komunikace a vzájemné tolerance.

To, že se hrubé urážky křesťanství přenesly už i do českého Senátu, považujeme za alarmující. Debata na parlamentní půdě vyžaduje úctu k přesvědčení druhých jako naprosto nezbytnou podmínku a bez ní ztrácí jakýkoli smysl. Demokratický právní stát obecně nemůže fungovat bez kultury vzájemného respektu.

Prosíme Vás, vážený pane senátore, abyste měl při svém dalším působení ve funkci předsedy výboru pro evropskou integraci tyto skutečnosti na zřeteli. Náš dopis považujeme za otevřený.

S úctou

Michaela Freiová, analytička Občanského institutu

Kateřina Ucháčová, členka Rady Hnutí Pro život ČR

Další články

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Naše malé poklady

23.10.2026, RC Monitor 19/2026

Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.