USA: Náboženství a volby

New York Times z  22. března se zabývá tím, jak se politicky rozhodují věřící různých církví v prezidentských volbách. Je nové, že po stu let antipatií mezi katolíky a evangelikály získává katolík Santorum velkou část evangelikálních hlasů a je u nich úspěšnější než u katolíků. Katolíci naopak dávají přednost mormonovi Romneymu.

Vznikající vazba mezi katolíky a evangelikály odráží rostoucí důraz na civilizační a antropologické otázky: Santorum hlasuje pro život, pro náboženskou svobodu a proti sexuálnímu obchodu s lidmi.**

To je změna proti situaci na začátku 20. století, kdy evangelikálové stáli proti katolíkům v otázkách, jako je imigrace a prohibice. Ještě v roce 1960 musel J.F. Kennedy pronést řeč o oddělení Církve od státu a zdůraznit svou nezávislost a papeži, naopak v roce 2008 odmítl senátor McCain podporu pastora Johna Hagee, který označuje Církev za “děvku" a katolicismus za “kult matky a dítěte".

Santorumovi pomáhají ti evangelikálové a konzervativní katolíci, kteří se už desítky let snaží definovat společný teologický a politický základ. V roce 1994 sepsal evangelikál Charles Colson a katolický publicista Richard John Neuhaus (R.I.P.) manifest “Evangelikálové a katolíci pospolurdquo, kde uznali rozdíly v učení a v liturgii, ale ohlásili společnou linii proti sekularizaci a “narůstajícímu pádu do mravního, intelektuálního a duchovního nihilismurdquo.

Po 2. světové válce se v Americe zvýšila sociální mobilita. Mnoho katolíků se vystěhovalo z uzavřených předměstí, zatímco mnoho evangelikálů opustilo své venkovské domovy a přestěhovalo se do města. Mladí lidé se začali setkávat na vyšších školách a leckde jinde.

Je to něco podobného, jako když se v roce 1980 se dělníci v michiganských automobilkách rozešli s Demokratickou stranou a volili Ronalda Reagana. Dnes jde o  novou politickou vlnu.