12.04.2012, HN
Otázka potratů patří mezi výlučné kompetence členských států, takže EK s velkou pravděpodobností jedná mimo rámec evropského práva. Na březnovém semináři o sexuálním a reprodukčním zdraví a právech v rozvojových zemích to uvedla Sophia Kubyová, ředitelka organizace European Dignity Watch.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Slovenské humanitární organizace bojují o každé euro, aby mohly provozovat skromné nemocnice v Africe či Asii, které zachraňují lidské životy. Komise zatím dává miliony na zabití ještě nenarozených dětí, často úplně stejným rozvojovým zemím,“ upozornila slovenská europoslankyně.
Záborská, která je členkou Rozvojového výboru Evropského parlamentu, uvedla, že se jako poslankyně této instituce obrátí na Evropskou komisi a bude se ptát, kolik peněz z balíku evropské rozvojové pomoci poskytla mezinárodním potratovým organizacím, a která evropská právní norma jí to umožnila.
Tím, že EU rozvojovou pomoc podmiňuje liberalizací potratů, vyvolává v mnohých rozvojových státech podezření, že se snaží prosazovat kulturní hegemonii, myslí si Záborská. To má podle ní za následek posilnění vlivu asijských dárců, především v Africe.
„Může někdo obviňovat Afriku, že se chce vyhnout tomuto novému druhu kulturního, ekonomického a sociálního imperialismu, zejména když zavání dvojitými standardy a neřeší skutečné potřeby?“ uvedla ve svém vystoupení Theresa Okaforová, ředitelka nigerijské organizace Liga pro život.
Záborská upozornila, že takzvané „právo na potrat“ nepatří mezi lidská práva a žádný mezinárodní dokument ani smlouva nedává státům povinnost financovat nebo propagovat potraty. „Uměle vyvolaný potrat nepatří mezi reprodukční práva ženy. Naopak, právo každého člověka na život a ochrana života dítěte před a po narození patří k základním lidským právům,“ řekla slovenská europoslankyně.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.