16.04.2012, Asia News
Ve světě násilného fundamentalismu a netolerantního relativismu, kde ateistické a radikálně náboženské státy opomíjejí a pronásledují menšiny, je důležité mít instituci, která dokáže vyhodnotit stav náboženské svobody na celém světě. Za tímto účelem Itálie a Vatikán společně vytvořily Středisko pro sledování náboženské svobody se sídlem v Římě.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
**Starosta Alemanno řekl, že myšlenka střediska vznikla v roce 2009 nejprve jako představa „ideálního daru“ Benediktu XVI. Podle starosty je Řím, pokud jde o náboženskou svobodu, velmi kvalifikovaným místem, protože je „centrálou“ jedné z největších náboženských komunit na světě, katolické církve.** Je také jedním z nejsvobodnějších měst na světě, nachází se v něm největší mešita v Evropě a nejstarší židovská diaspora na světě.
Ministr zahraničí Terzi ve svém projevu hovořil o diplomatickém úsilí Itálie, Evropské Unie a Vatikánu ve prospěch náboženské svobody v řadě zemí.
Kardinál Piacenza vysvětlil pojem náboženské svobody a naznačil, jaké rizikové faktory ji mohou ohrozit. S odkazem na Jana Pavla II. a Benedikta XVI. popsal náboženskou svobodu jako „matku“ všech svobod, lakmusový papírek ukazující stav lidských práv v dané zemi.
K tomu, abychom respektovali náboženskou svobodu, potřebujeme „zdravý rozum a pravdu“, poznamenal kardinál. Bez nich převáží svévole, jež dominuje náboženskému fundamentalismu, nebo relativismus, což nás vede k prázdnotě, která ohrožuje základy demokracie. „Převažující relativismus je nejméně příznivou půdou pro náboženskou svobodu,“ řekl. Kardinála znepokojuje dominantní kultura Západu, která „vykázala Boha na okraj“ a snaží se podkopat jeho význam pro společnost.
„Znovuobjevení veřejné role Boha, tedy přítomnost a role Boha v dějinách a společnosti, je základním předpokladem pro fungování náboženské svobody. Společnost bude ve větší míře zaručovat náboženskou svobodu pro své občany, když přestane vykazovat Boha z veřejné sféry.“
Msgr. Mamberti, který se právě vrátil z papežské cesty do Mexika a Kuby, citoval Benedikta XVI., který zdůraznil Kubáncům (a vládě Raula Castra) význam náboženské svobody jako zdroje kreativity a sociálního souladu.
Sekretář pro vztahy se státy vyjádřil své znepokojení nejen vzhledem k tomu, co se děje v zemích, jako je Nigérie a Pákistán, ale i na Západě.
Podle jeho názoru lze vidět nesnášenlivost na třech rovinách, a to jako kulturní nepřátelství, právní diskriminaci (například přítomnost krucifixů v Itálii) a násilné zločiny pronásledování. Tyto roviny tvoří šikmou plochu a lidé mohou snadno sklouznout z jedné na druhou.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
14.10.2026, Catholic Arena
Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.