Středisko pro sledování náboženské svobody v Římě proti fundamentalismu a relativismu

Observatory on religious freedom - Středisko pro sledování náboženské svobody - tato nová instituce by měla shromažďovat, kontrolovat a zveřejňovat informace o porušování náboženské svobody ve světě. Bude pomáhat italským a vatikánským diplomatům při plnění jejich poslání. Nebezpečí pro náboženskou svobodu nehrozí jen ve státech, je jako Nigérie nebo Pákistán, ale také v západních zemích, kde převládající laicismus již vytlačil Boha na okraj společnosti.

Ve světě násilného fundamentalismu a netolerantního relativismu, kde ateistické a radikálně náboženské státy opomíjejí a pronásledují menšiny, je důležité mít instituci, která dokáže vyhodnotit stav náboženské svobody na celém světě. Za tímto účelem Itálie a Vatikán společně vytvořily Středisko pro sledování náboženské svobody se sídlem v Římě.

Návrh byl zveřejněn při setkání na italském velvyslanectví ve Vatikánu v nádherném Boromejském paláci. Při této příležitosti hovořili předseda nadace Pomoc církvi v nouzi kard. Mauro Piacenza, sekretář pro vztahy se státy Msgr. Dominique Mamberti, italský ministr zahraničí Giulio Terzi di Sant'Agata a římský starosta Gianni Alemanno. Role moderátora se ujal italský velvyslanec u Svatého stolce Francesco Maria Greco.

**Starosta Alemanno řekl, že myšlenka střediska vznikla v roce 2009 nejprve jako představa „ideálního daru“ Benediktu XVI. Podle starosty je Řím, pokud jde o náboženskou svobodu, velmi kvalifikovaným místem, protože je „centrálou“ jedné z největších náboženských komunit na světě, katolické církve.** Je také jedním z nejsvobodnějších měst na světě, nachází se v něm největší mešita v Evropě a nejstarší židovská diaspora na světě.

Ministr zahraničí Terzi ve svém projevu hovořil o diplomatickém úsilí Itálie, Evropské Unie a Vatikánu ve prospěch náboženské svobody v řadě zemí.

Kardinál Piacenza vysvětlil pojem náboženské svobody a naznačil, jaké rizikové faktory ji mohou ohrozit. S odkazem na Jana Pavla II. a Benedikta XVI. popsal náboženskou svobodu jako „matku“ všech svobod, lakmusový papírek ukazující stav lidských práv v dané zemi.

K tomu, abychom respektovali náboženskou svobodu, potřebujeme „zdravý rozum a pravdu“, poznamenal kardinál. Bez nich převáží svévole, jež dominuje náboženskému fundamentalismu, nebo relativismus, což nás vede k prázdnotě, která ohrožuje základy demokracie. „Převažující relativismus je nejméně příznivou půdou pro náboženskou svobodu,“ řekl. Kardinála znepokojuje dominantní kultura Západu, která „vykázala Boha na okraj“ a snaží se podkopat jeho význam pro společnost.

„Znovuobjevení veřejné role Boha, tedy přítomnost a role Boha v dějinách a společnosti, je základním předpokladem pro fungování náboženské svobody. Společnost bude ve větší míře zaručovat náboženskou svobodu pro své občany, když přestane vykazovat Boha z veřejné sféry.“

Msgr. Mamberti, který se právě vrátil z papežské cesty do Mexika a Kuby, citoval Benedikta XVI., který zdůraznil Kubáncům (a vládě Raula Castra) význam náboženské svobody jako zdroje kreativity a sociálního souladu.

Sekretář pro vztahy se státy vyjádřil své znepokojení nejen vzhledem k tomu, co se děje v zemích, jako je Nigérie a Pákistán, ale i na Západě.

Podle jeho názoru lze vidět nesnášenlivost na třech rovinách, a to jako kulturní nepřátelství, právní diskriminaci (například přítomnost krucifixů v Itálii) a násilné zločiny pronásledování. Tyto roviny tvoří šikmou plochu a lidé mohou snadno sklouznout z jedné na druhou.