Francie se seznamuje s FSSPX a připravuje se na smíření

Pokud dojde ke smíření s lefébvristy, francouzští biskupové budou muset prokázat velký pedagogický talent, aby jejich věřící nepodlehli dezorientaci – řekl pro deník La Croix anonymní člen prezídia tamního episkopátu. Pro francouzskou církev je plná reintegrace lefébvristů velkou výzvou. Katolicita zosobněná duchovními dědici arcibiskupa Lefébvra se dosti výrazně liší od té, kterou prezentuje většina oficiální církve. Kromě toho lefébvristé jsou od svého vzniku na vzestupu, zatímco francouzské diecéze trpí stárnutím lokálních komunit a chronickým nedostatkem povolání. Ačkoli kněží Bratrstva představují sotva 2 procenta francouzského kléru, je mezi nimi až 10 procent všech neopresbyterů, nepočítaje další tradicionalistická společenství a řehole, které v menší či větší míře sledují linii arcibiskupa Lefébvra a rovněž netrpí nedostatkem povolání. Od roku 2000 počet francouzských kněží vysvěcených pro Bratrstvo vzrostl ze 400 na 700. V samotném FSSPX jich však zůstalo pouhých 520. Ostatní odešli do jiných kněžských institutů či diecézí, po té co Benedikt XVI. zrušil omezení pro celebraci předkoncilní liturgie.

Podle katolického deníku La Croix expanze Bratrstva ve Francii vděčí za svůj dynamický rozvoj stylu, který mu vetkl jeho zakladatel. Připomeňme, že arcibiskup Marcel Lefébvre, dříve než proslul jako kritik pokoncilních reforem, byl misionářem v Africe. Tam se naučil budovat církev od základu v obtížných misijních podmínkách. Stejnou dovedností se pak projevil jako představený Bratrstva sv. Pia X. Jak uvádí La Croix, lefébvristé velmi dbali na svou teritoriální expanzi. Dnes jsou zastoupeni ve všech diecézích. Nepřestávají získávat nebo stavět nové kostely. Především ovšem vsadili na mládež. Vedou více než 40 škol, téměř dvě desítky skautských skupin, Hnutí katolické mládeže a všichni noví kněží jsou orientováni především na práci s mladými. Tato priorita pastorace lefébvristů se pak odráží v rekordním počtu povolání, dedukuje francouzský katolický deník.

Poměrně výrazná je také přítomnost Bratrstva v médiích. Vlastní funkční internetové portály. Dokáží rovněž vyjít na ulici. Právě oni, zvláště s nimi spojené sdružení Civitas, stáli za proslavenými protesty proti antikřesťanským divadelním představením v Paříži. Jak nicméně přiznává deník La Croix, lefébvristé nemají zvláštní vliv na velkou politiku. Cizí jsou jim všechny politické stran, včetně Národní fronty Jeana Marie Le Pena, s níž bývají někdy neprávem ztotožňováni. Věřící Bratrstva jsou spíše zastoupeni v politice na lokální úrovni a právě tam usilují o hlasy nebo realizaci konkrétních projektů.

Díky početným zástupům disciplinovaných věřících nemá Bratrstvo ve Francii finanční problémy. Podle odhadů La Croix disponuje budžetem srovnatelným s největšími francouzskými diecézemi. Prostředky získává výlučně z darů věřících.

Jinými slovy Bratstvo sv. Pia X. je dnes ve vlasti arcibiskupa Marcela Lefébvra dobře pracující církevní strukturou. Ačkoli je to menšinové prostředí, dojde-li k jeho smíření s Římem, bude mít nepochybně výrazný vliv na katolicismus ve Francii jako celek.