Ne vynuceným konverzím k islámu a manželstvím bez souhlasu

Katoličtí aktivisté naléhají na nejvyšší soud, aby zastavil násilnosti a chránil oběti zneužívání. Apelují jménem tří mladých hinduistek donucených vzít si proti své vůli muslimy. V „násilném a bigotním prostředí ovládaném výhradně muži“ nemohou ženy projevit svobodnou vůli.

**V tiskové zprávě zaslané AsiaNews P. Emmanuel Yousaf Masi a Peter Jacob, národní ředitel a výkonný tajemník katolické Národní komise pro spravedlnost a mír (NCJP), vyzvali pákistánský nejvyšší soud, aby zastavil vynucené konverze a chránil obětí zneužívání, zajistil spravedlnost a prosazoval dodržování lidských práv. V prohlášení křesťanští aktivisté naléhají na nejvyšší soud v zemi, aby znovu otevřel případ tří mladých žen (hinduistek Rinkel Kumari, Ashi Haleema a Laty), které byly donuceny konvertovat k islámu a provdat se za muslimské muže.**

Podle zástupců NCJP se pákistánský právní systém stal zdrojem nespravedlnosti, protože zásada „svobodného souhlasu“ se používá volně nebo selektivně bez ohledu na společenskou situaci a životní okolnosti.

Nejen ve „výše uvedených případech, ale v mnoha případech tzv. konverzí žen náležejících k menšinám soudy nezjišťovaly věk konvertitky a nezajímaly se, zda muž (Ahmad Bašír) získal svolení od své první manželky podle muslimského zákona,“ píší oba zástupci NCJP.

Uplatňování zásady svobodné vůle bez ohledu na důkazy ve společnosti, kde náboženská svoboda a rovnost žen a mužů jsou pouhou fantazií, může vést k justičním omylům.

V „násilném a bigotním prostředí ovládaném výhradně muži“ právo a soudy nemohou vycházet z předpokladu, že ozbrojení a neozbrojení, menšina a většina, muži a ženy se těší stejně velké svobodě vůle.

Rozhodnutí nejvyššího soudu dne 18. dubna předat tyto ženy jejich manželům vyvolává vážné obavy mezi náboženskými menšinami v době rostoucí „náboženské nesnášenlivosti“ a demografického poklesu.

Z tohoto důvodu NCJP chce, aby soud pečlivěji prozkoumal tyto kauzy, jež vyvolávají pochybnosti, a pozorněji se zaměřil na to, jaké následky mohou mít jeho rozhodnutí. Podle této katolické komise by rozhodnutí mělo být prodchnuto „právními zásadami ochrany zranitelných“.

Podle P. Masi a Petera Jacoba „nejvyšší soud nebo vláda mohou zmírnit škody způsobené náboženskou různorodostí tím, že definují vynucenou konverzi v souladu s mezinárodními normami náboženské svobody, které mimo jiné zahrnují právo na rekonverzi“ k původnímu náboženství.

V tomto smyslu je třeba říci: „Když konverze proběhne současně s uzavřením manželství a nově obrácená žena se pak nemůže setkat se svými rodiči, pak se nejedná o svobodnou volbu náboženství.“