Propotratová a prohomosexuální mládežnická lobby odešla z OSN s nepořízenou

Mladí aktivisté dorazili na začátku května hromadně do OSN ve snaze ovlivnit 45. zasedání Komise OSN pro populaci a rozvoj (CPD), aby podpořila práva homosexuálů a potraty. Státy však jejich požadavky odmítly a vytvořily poměrně vyvážený výsledný dokument, který se zaměřuje na naléhavější záležitosti, jako je vzdělávání mládeže, zaměstnanost, zdraví a rozvoj.

Mladí aktivisté podporovaní organizacemi, jako je Mezinárodní federace plánovaného rodičovství (IPPF), Koalice mládeže a Mezinárodní koalice pro zdraví žen (IWHC), obsadili konferenční místnosti a strategicky se rozmístili kolem delegátů jednotlivých zemí s nadějí, že se jim podaří ovlivnit konferenci, aby se zaměřila na sexuální a reprodukčního zdraví mládeže a dospívajících.

Po celý týden agitovali u delegátů jednotlivých zemí, aby do závěrečného dokumentu vložili kontroverzní prohlášení, které by ochromilo práva a odpovědnost rodičů při sexuální výchově jejich dětí, a zahrnuli do něj i „práva“ na sexuální a reprodukční zdraví a všeobecnou sexuální výchovu (CSE).

**Přestože všeobecná sexuální výchova byla nakonec do dokumentu zařazena, země ji odmítly zmínit bez odkazu na „práva, povinnosti a odpovědnost rodičů“ poskytovat „odpovídající vedení a orientaci v sexuálních a reprodukčních záležitostech“. Obdobně odkazy na sexuální a reprodukční práva v dokumentu jsou zeměmi explicitně chápány tak, že potrat nepatří mezi metody plánování rodičovství.

Ještě větším zklamáním pro skupiny radikálních aktivistů bylo vyloučení zmínek o sexuální orientaci a genderové identitě, které používá homosexuální lobby v OSN na podporu práv homosexuálů.** Arabská skupina a většina afrických zemí spolu s pomocí Svatého stolce, Ruské federace a Pákistánu během posledního dne konference vyloučily jediný odkaz na sexuální orientaci z konečného návrhu dokumentu.

Zatímco nám připadá vyloučení zmínky o „sexuální orientaci“ jako vítězství, jazyk OSN je natolik zavádějící, že jediná zmínka o právu „svobodně a zodpovědně se rozhodovat v otázkách týkajících se... sexuality“ vzbudila značné obavy u delegací, jako je například Uganda, které se domnívaly, že se země podporující práva homosexuálů snaží do dokumentu propašovat nové výrazy.

Ačkoli tématem konference bylo „Mládež a dospívající“, jednotlivé země se nemohly shodnout na definici obou těchto životních etap. Zpočátku je definovaly tak, že do těchto kategorií spadají lidé ve věku od 10 do 24 let, ale vzhledem k tomu, že dokument zmiňuje sexuální a reprodukční práva, státy nebyly ochotné poskytnout tato práva desetiletým dětem a ukázalo se, že vložit do dokumentu takovou definici by bylo příliš kontroverzní.

I přes obrovskou snahu mnoha delegátů opustit diskusi o reprodukčních právech a namísto toho vložit do dokumentu důležité odkazy na vzdělávání, zaměstnanost a rozvojové cíle tisíciletí, vážné pochybnosti některých zemí ohledně reprodukčních práv a sexuality mládeže způsobily, že bylo téměř nemožné dosáhnout konsensu. V důsledku toho předseda komise pro populaci sám vytvořil konečnou podobu dokumentu, ačkoli připustil, že „nebude zcela uspokojivý pro všechny“.