14.05.2012, Res Claritatis
Píše se rok 1611, je právě 15. února a v klášterním kostele Panny Marie Sněžné v Praze bylo umučeno 14 františkánů, kteří byli povoláni do protestantské české země, aby sloužili katolické menšině kázáním a příkladem řeholního života. Již krátce po jejich smrti byla doložena úcta k těmto mučedníkům a vedení soukromých pobožností u jejich hrobu.
Píše se rok 2012, je právě 10. května a papež Benedikt XVI. na soukromé audienci kardinála Angela Amata SDB, prefekta Kongregace pro blahořečení a svatořečení, schvaluje dekret o blahořečení 14 mučedníků. Slavnostní beatifikace by měla proběhnout v polovině letošního října.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Ku příležitosti 450 let od obnovení pražské arcidiecéze se v pátek 11. května uskutečnilo mezinárodní setkání k charitativnímu dílu pražské arcidiecéze, jež pomáhá nejchudším zemím světa. Samotné oslavy proběhly o víkendu.
Z pražské katedrály se opět rozeznívá všech sedm zvonů od první světové války. A jistě je důvod k oslavě. Arcibiskupství pražské slaví 450 let od svého obnovení, což tehdy mělo význam pro celou církev v českých zemích. Proč? V počátcích bylo hlavním úkolem navrátit české země do evropského dění, protože husitské války nás z něho vyčlenily. Tehdejším arcibiskupem byl Antonín Bruse z Mohelnice. Ke katolické víře se hlásil jen malý počet věřících a ostatní byli k otázkám víry lhostejní. Církevní majetek té doby byl značně sekularizovaný. V jistém slova smyslu se tehdejší situace podobala té současné. „Úspěch při obnově církve v českých zemích v 16. století je pro nás dnes nadějí, že obnovení církve v duchu II. vatikánského koncilu po pádu komunismu je možné,“ uvedl současný pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP. V pastýřském listu k obnovení pražské diecéze dodává: „Příběh arcibiskupa Antonína Bruse je také zárukou, že otázka restituce církevního majetku není a nebyla rozhodujícím faktorem pro život katolické církve v Českém státě. K částečnému odškodnění a k majetkoprávnímu vyrovnání po obnovení arcibiskupství došlo až po sto letech za kardinála Arnošta Vojtěcha Harracha.“
Hlavním tématem oslav byla z pochopitelných důvodů „obnova“. Ve svatovítské katedrále celebroval slavnostní mši svatou papežský delegát kardinál Christoph Schönborn OP, který k hlavnímu tématu dodává, že ještě ani po roce 1989 nebylo obnoveno vše a nedošlo k podobnému rozmachu církve jako před 450 lety. Co je zapotřebí udělat? „Mám za to, že i dnes musí církev otevřít cosi jako ,nádvoří pohanů', kde se lidé budou moci napojit na Boha, aniž ho znají a než naleznou přístup k tajemství, kterému slouží vnitřní život církve.“ S odkazem na papežova slova, která Benedikt XVI. pronesl po návštěvě Česka, kardinál Schönborn naznačoval, že je „zapotřebí, abychom široce otevřeli svá srdce, svého ducha, svou lásku a pozornost tolika svým současníkům, kteří Boha neznají, avšak bez Boha nezůstávají, a jako neznámého by se ho rádi přece jen alespoň dotkli.“
Ve stejný den, v sobotu 12. května, proběhla v kostele v Tetíně u Berouna vernisáž výstavy „Bohuslav Rynek – grafika, Daniel Rynek – fotografie“. Výstavu je možné nadále navštívit vždy o víkendech od 10.00 do 17.00 hodin.
A na závěr malá ochutnávka z dalšího týdne:
Píše se pondělí 14. května: 20. výročí fungování Centra pro rodinu v Brně. V rámci oslav proběhla vernisáž výstavy „20 let fandíme rodině“.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.