Křesťanští a muslimští daliti drží hladovku proti diskriminaci

17.08.2012, Asia News

Indická biskupská konference (CBCI) a náboženští představitelé uspořádali pochod za práva a záruky, jež jsou podle zákona poskytovány pouze hinduistickým, buddhistickým a sikhským dalitům. Arcibiskup z Dillí tvrdí, že diskriminace kvůli náboženství je zlo, proti kterému je třeba bojovat.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Stovky křesťanských a muslimských dalitů pochodovaly v dešti ulicemi Dillí a žádaly vládu UPA (United Progressive Alliance), aby jim před všeobecnými volbami v roce 2014 zajistila práva podle zákona o uznaných kastách. Pochod, který pořádala Indická biskupská konference (CBCI) a islámští představitelé, vyvrcholil před budovou parlamentu, kde demonstranti, kteří na sobě měli košile s nápisem „UPA – reagujte na rozhodnutí nejvyššího soudu“ -, zahájili dharma (protestní hladovku).

Slogan, který si demonstranti vybrali, poukazuje na četné žaloby podané obyčejnými lidmi, občanskou společností a náboženskými představiteli, aby skončila diskriminace na základě náboženského vyznání a byl prosazen status uznané kasty i pro křesťanské a muslimské dality. Boj o zajištění rovných práv trvá od roku 1950, kdy parlament schválil článek 3 ústavy. Na základě tohoto článku zákon přiznává práva a ekonomický, vzdělávací a sociální přínos pouze hinduistickým dalitům. Později, v roce 1956 a 1990, byl tento status udělen i buddhistům a sikhům.

Mezi dalšími osobnostmi se pochodu účastnil i Msgr. Vincent Concessao, arcibiskup z Dillí: „Diskriminace křesťanských a muslimských dalitů odporuje všem zásadám zakotveným v naší ústavě, která má sekulární charakter. Nepřišli jsme jen podpořit to, co je dobré, ale také bojovat proti zlu. A diskriminovat někoho na základě náboženství je zlo.“

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.