13.08.2012, Res Claritatis
Text je podle redakce ČT 24 "homofobní". Pro Vaše posouzení text uvádíme v jeho plném znění** zde.
Dva pochody a jeden protest
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Nebylo by veřejného protestu „Obrana hrdosti normálních lidí“, kdyby nebylo veřejného homosexuálního „pochodu pýchy“ Prague Pride. Obě akce začínají ve stejný den na stejném místě: 18.srpna pod sochou sv. Václava na Václavském náměstí - ta první v 10, druhá ve 12 hodin. Socha českého světce bude tedy svědkem hodnotově velmi odlišných akcí. Zatímco ze západu importované „pochody pýchy“ homosexuálů dorazily do Česka už v r. 2009 (viz blog ČT24 Dva pochody a jedna procházka, 25.6.2009), k veřejné občanské obraně sexuální normality dochází letos poprvé.
A není divu: i když většinová společnost uznává právo každého prožívat v soukromí sexualitu podle svých představ, něco jiného je vystavovat na odiv homosexualitu jako příklad hodný následování. Z hlediska většinového heterosexuálního občana i státu, jehož existence je závislá na reprodukci obyvatelstva, je proto veřejná podpora homosexuálního životního stylu, zaměřeného na popření nezastupitelné vzájemné sexuality muže a ženy a na zpochybnění instituce rodiny, značně nepochopitelná. Organizátoři akce „Obrana hrdosti normálních lidí“ z občanského sdružení z Akce D.O.S.T. soudí, že festival Prague Pride má otevřeně konfrontační charakter (už tím, že má být zahájen u pomníku svatého Václava) a propaguje nesnášenlivou ideologii homosexualismu. Jsou proto pobouřeni, že se této provokační akci dostalo záštity a podpory některých politiků.
Nepochopitelné je, že otevřené dopisy, jimiž Akce D.O.S.T. protestovala proti podpoře Prague Pride a žádala o záštitu svého protestního shromáždění u pražského primátora Bohuslava Svobody, místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila a premiéra a předsedy ODS Petra Nečase, zůstaly bez odpovědi. Přitom Svoboda, Nečas i Pospíšil jsou významnými představiteli politické strany, která se ve svém základním dokumentu hlásí ke křesťanským tradicím naší civilizace, s nimiž je propagace homosexuality v příkrém rozporu. Navíc byla administrativním zásahem bez vysvětlení zrušena i facebooková stránka založená k osvětlení smyslu shromáždění "Obrana hrdosti normálních lidí". Že by to měli na svědomí „obhájci“ svobodného projevu?
Záštita, kterou akci homosexuálů přislíbil primátor MUDr. Svoboda je kontroverzní nejen z pohledu jeho strany. Zdá se, že pan Svoboda na křesťanské tradice či morální zásady příliš nedrží. Jenže je také lékař, dokonce gynekolog a porodník. Nevadí-li mu veřejná demonstrace festivalu „hrdosti“, zřejmě mu také nevadí šíření smrtelných pohlavních nemocí, které mají svůj hlavní zdroj právě v homosexuální komunitě. To platí už od osmdesátých let, kdy se především v gay komunitě objevil tehdy ještě neznámý virus HIV. Nejde však jen o AIDS, hepatitidu či jiné nemoci, jimiž gayové ohrožují normální populaci, ale i o novou pohlavní chorobu lymphogranuloma venereum (LGV), která se šíří zatím výhradně mezi homosexuály. Jak uvedl server ČT24, epidemie LGV míří do ČR ze západní Evropy, první evropský výskyt je z února 2003 a u nás bylo již potvrzeno 14 případů.
Podle lékařky Centra pro pohlavní nemoci Nemocnice Na Bulovce Daniely Vaňousové postihuje LGV v Evropě především homosexuálně orientované muže, z nichž je většina zároveň HIV pozitivních, vysoce promiskuitních, s vysoce rizikovým sexuálním chováním, což podle ní „zahrnuje nechráněný anální sex, sdílení sexuálních pomůcek, vsouvání pěsti i celé paže do řitního otvoru a sex party v rámci mezinárodní sexuální sítě“. Lékař pan Svoboda svou záštitou Prague Pride demonstruje, že mu na nějakých obětech homosexuálních praktik nesejde. Preferuje-li homosexualitu na úkor většinové populace a klasické heterosexuální rodiny, říká tím, že klasická rodina - otec – matka – dítě - si úctu a ochranu nezaslouží. Je ovšem otázkou, zda jedinec s takovým sociálním názorem má zastávat veřejnou funkci primátora milionového hlavního města, o porodnické profesi ani nemluvě.
Homosexuálové totiž razí také tu pozoruhodnou poučku, že početí nového lidského života při heterosexuálním styku je „prokletím“ heterosexuálního sexu, protože „za každou sexuální radostí se skrývá úzkost z početí“ – a jelikož u „stejnopohlavního páru neexistuje strach z nechtěného početí... je takový sex osvobozen od jakýchkoliv prokletí a je čistou slastí.“ Při důsledném uplatnění tohoto návodu by profese pana Svobody samozřejmě ani nevznikla. Svobodův stranický kolega poslanec Jaroslav Plachý primátorovi doporučuje, aby vystoupil z ODS, chce-li veřejně podporovat homosexuální chování: „Tento typ akcí přenechme levici, neomarxistům, levicovým liberálům, ale konzervativní politická strana by je podporovat neměla“.
Totéž si nepochybně myslí také Mladí křesťanští demokraté, kteří jako třetí akci 18.srpna pořádají i třetí ročník Pochodu pro rodinu. Převzal nad ním záštitu pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka a na cestu Prahou se od pomníku sv. Václava vydá půl hodinu po poledni pod heslem „Rodina je základem společnosti a existence národa“. Stačí si tedy jen vybrat, ke kterému pochodu se přidáme.
Ferdinand Peroutka, jr., 9.8.2012
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
29.09.2026, RC Monitor 17/2026
Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.