Nová katedrála zasvěcená Panně Marii Fatimské v zemi gulagu

17.09.2012, Fides

Kazašská diecéze Karaganda slavnostně otevřela nový chrám zasvěcený Panně Marii Fatimské, „Marie, Matky všech národů“. Slavnostnímu obřadu vysvěcení předsedal v neděli 9. února kardinál Angelo Sodano, zvláštní vyslanec Jeho Svatosti Benedikta XVI. Spolu s ním koncelebrovali Msgr. Janusz Kaleta, biskup z Karagandy, a ostatní biskupové z Kazachstánu. Agentuře Fides bylo oznámeno, že se **při obřadu sešlo více než 1500 věřících, kromě kněží, řeholnic, kazašských poutníků a dalších 14 národností, dokonce i z Koreje, byli přítomni pravoslavní křesťané, muslimští představitelé a zástupci místních úřadů.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kostel v gotickém slohu pokrytý kavkazským kamenem byl postaven díky darům věřících z celého světa a příspěvku od předchozích biskupů z Karagandy Msgr. Pavla Lengy a pomocného biskupa Athanasia Schneidera. Kazašská vláda vydala místní církvi stavební povolení v roce 2003.**

V rozhovoru pro agenturu Fides Msgr. Janusz Kaleta, biskup z Karagandy, vyjádřil „velkou radost ze skutečné katedrály: velkého kostela, který se stane místem modlitby a viditelným znamením, jež přivede nové věřící ke křesťanské víře“. S vědomím, že jde o „velkou událost, které se účastnila i občanská společnost,“ biskup poděkoval „všem, kteří se podíleli na tomto projektu“.

„Všichni věříme, že se jedná o plody mučednictví a utrpení, kterým křesťané v minulosti v těchto zemích prošli,“ řekl agentuře Fides P. Piotr Pytlowany, rektor diecézního semináře. „Svěřujeme katolickou komunitu v Kazachstánu a ve všech zemích bývalého Sovětského svazu pod zvláštní ochranu Panny Marie Fatimské, která již učinila zázraky: například si připomínáme podporu, kterou místní vláda poskytla tomuto projektu.“

V sovětské éře se Kazachstán stal místem deportací: mezi vyhnanci v tomto „gulagu“ byly tisíce katolíků z Polska, Ukrajiny, německé národnosti, ale také z Litvy a Běloruska. Město Karaganda bylo centrem sítě táborů zvaných „Karlag“ (Karaganda lager), jednoho z největších a nejstrašnějších míst v rámci sovětských koncentračních táborů, které věznily oběti náboženského a politického útlaku. Mnoho deportovaných kněží napomohlo vzniku tajné církve: mezi nimi byl i otec Alexij Saritski, v roce 2001 blahořečený papežem Janem Pavlem II. Dnes se v Karagandě, městě s dvěma a půl miliony obyvatel, nachází velká mešita, pravoslavný kostel a nová katolická katedrála, která je oslavou víry a připomínkou mučedníků.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.