Slovence odebrali děti. Nyní je v Británii nabízejí k adopci.

18.09.2012, topky.sk

Britské úřady doslova převrátily život jedné rodiny v trosky. Ivana Boorová (Slovenka) sedm let opatruje v Británii staré lidí postižené demencí. V roce 2010 navštívila nemocnici se svým starším tehdy dvouletým synem Martinem kvůli zápalu na genitáliích. Lékařům připadalo, že chlapec není nemocný, ale sexuálně týraný svým otcem Vladimírem.

Britští sociální pracovníci proto děti dočasně odevzdali do opatrovnictví rodinnému příteli a pastorovi Kurtovi Van Fossanovi. Ten s Martínkem ještě na druhý den** navštívil jiného lékaře, který u chlapce nezpozoroval žádné známky týrání. Děti rodičů Boorových u pastora zůstaly měsíc, ale místo rodičů si je za asistence policie vyzvedli sociální pracovníci z organizace Social Services (SS).

Lživý soud

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Následný soud proběhl za záhadných okolností, protože znalkyni, která s případem doposud neměla nic společního, byly předloženy úplně jiné fotky dětí. Také pastor po shlédnutí fotek nemohl uvěřit, že by to byly jedny a tytéž děti. Otce dětí, pana Vladimíra, nakonec soud uznal nevinným, ale v té době se manželství Boorových začalo hroutit. Pracovníci SS oznámili paní Ivaně, že děti jí vrátí, když se s manželem rozvede. Problém je v tom, že rozvést je nechtějí. Podle Ivaniných slov jí v tom brání, jen aby působila nedůvěryhodně, když je vdaná za násilníka. Ačkoli tito manželé spolu už dva roky nežijí a obvinění otce bylo zrušeno, děti Ivaně nebyly vráceny. Matka se s dětmi mohla setkávat, ale jen za dozoru a v květnu byly děti přiděleny k adopci, i přesto, že s tím rodiče nesouhlasili, protože v Británii je adopce bez souhlasu rodičů běžná.

Jak se k případu staví úředníci ze Slovenska?

Slovenské úřady přes nespravedlnost nic nekonaly a neinformovaly o celé věci příbuzné ze Slovenska, přitom babička dětí byla v té době v Británii a mohla si vzít obě děti do opatrovnictví. Děti tedy přidělily k adopci. Pokud nová rodina neprojeví zájem, matka nemá absolutní šanci dozvědět se, kde a s kým budou děti vyrůstat. Nejbližší soudní projednání je podle britských médií naplánované na 19. září.

Protest na Slovensku

Televize JOJ na Slovensku o celém případu odvysílala film, který vyvolal bouřlivé reakce. V úterý 18. září se v 16.00 hodin konal před britskou ambasádou v Bratislavě protest, aby byly děti Ivaně vráceny. Děti podle Ivany také věří, že letadlo z Bratislavy se je chystá zachránit.

Celý případ řeší:

• Social services

• Slovenské velvyslanectví

• Centrum pro mezinárodní ochranu dětí

• Marica Pirošíková, zástupkyně SR při evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.