SYNODA XII. Ze vstupu apoštolského vikáře Komorských ostrovů

24.10.2012, Zenit


Mons. Charles Mahuza Yava, apoštolský vikář Komorských ostrovů:

...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Přicházím ze země, kde žije 99,9 % muslimů a islám je státní náboženství. Evangelizace se tu chápe jako proselytismus. Proto je naše Církev přítomna tiše, svědecky. Naše víra mluví skutky lásky a náš život se stává otázkou: proč to všechno děláte? Na druhé straně je proselytismus přísně zakázán. Jedinou cestou, jak vyjádřit naši víru, jsou znamení lásky. Projevy této lásky jsou pravou evangelizací.

Pokud jde o mezináboženský dialog, jsme u nás považováni za kafir, což je arabské hanlivé slovo, jež znamená nevěrec. Jsme spíše tolerováni, než přijímáni. Katolické náboženství je považováno za západní. Proto je dialog nepřiměřený, protože nejsme na stejné úrovni. Ale podle slov Pavla VI. Církev existuje proto, aby evangelizovala: je to její povolání a nejhlubší identita. A my všichni víme, že Duch vane a nikdo jeho cesty nezná. Jedinou možnou cestou je tedy kontakt, který otevírá cestu k přátelství. Jsme přesvědčeni, že podle přátelského vztahu mohou druzí zjistit, kdo jsme. Přátelství je možné a existuje. Právě tady můžeme najít tolerantní islám. Fanatismus a fundamentalismus vypadá jinak. Ale víra tak maličké minority je kapkou v Indickém oceánu. Nepohne jím.

Proto musíme hledat cestu v rodině. To je základní buňka celého těla, privilegované místo pro hlubokou evangelizaci. Problémem jsou pro nás sňatky katolíků s muslimy, zvláště v případě žen. Manžel ani jeho rodina jim nedovolují praktikovat víru a nutí je přijmout islám. Mnohé z nich pak nepraktikují nic.



Další články



Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.