27.10.2012, C-FAM
Toto je už třetí rezoluce o tradičních hodnotách, která byla předložena od roku 2009. Rusko ji úspěšně prosadilo navzdory pokusům jiných členských států OSN jeho iniciativu zadusit.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Připomíná Všeobecnou deklaraci lidských práv a zdůrazňuje, „že lidská práva jsou odvozena od přirozené důstojnosti a hodnoty vlastní lidské osobě“, a uznává pozitivní úlohu rodiny, komunity a vzdělávacích institucí při prosazování lidských práv. Vyzývá státy, aby „posílily tuto roli prostřednictvím vhodných pozitivních opatření“.
Evropské země a Spojené státy vyjádřily nesouhlas s konceptem tradičních hodnot, když Rusko v roce 2009 rezoluci s tímto označením navrhlo poprvé. V březnu loňského roku hlasovaly rovněž proti rezoluci, která od poradního výboru Rady požadovala zprávu o provázanosti tradičních hodnot a lidských práv. Když bylo toto opatření přijato, ovládaly činnost poradního výboru, aby vytvořil zprávu, která je v rozporu se záměrem usnesení.
Evropské a americké delegace si opakovaně stěžovaly, že „tradiční hodnoty“ je vágní pojem používaný k ospravedlnění násilí a diskriminaci žen, lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT). Když se jim však tímto argumentem nepodařilo ovlivnit dostatek zemí, snažily se odvrátit usnesení tím, že žádaly Radu, aby vyčkala na zprávu od poradního výboru, proti které se původně stavěly.
Rusko přesto předložilo návrh usnesení a věřilo, že získá potřebné hlasy. Usnesení bylo přijato 25 hlasy, 15 bylo proti a 7 členů se zdrželo hlasování.
Po přijetí rezoluce ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že „Ruská federace společně se svými názorovými spojenci bude i nadále v Radě pro lidská práva podporovat myšlenku neoddělitelného spojení lidských práv a tradičních morálních hodnot“.
Rusko vzalo na vědomí, že „některé státy hlasovaly proti návrhu (zejména USA a Evropská unie)“ a uvedlo, že „negativní postoj těchto zemí, jejich neochota pracovat na textu a bizarní argumenty proti návrhu vyvolávají lítost“.
V loňském roce prezident Obama nařídil všem federálním úřadům, které mají co do činění s diplomacií USA a zahraniční pomocí, aby podporovaly práva LGBT. Podpora tradičních hodnot hluboce znepokojuje skupiny LGBT, jak uvedla organizace Gay Star News. Mají strach, že budou použity k obraně přirozené rodiny a obávají se, že nebude možno dekriminalizovat homosexualitu na celém světě.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.