Libanon: „Nechť se naše církve sblíží, zejména v těchto těžkých časech“

22.11.2012, Fides

Návštěva kardinála Roberta Saraha „probíhá opravdu dobře. K nabitému programu byla ještě přidána neočekávaná a překvapivá setkání jako například včerejší schůzka kardinála s pravoslavným antiochijským patriarchou Ignatiem IV. Hazimem,“ řekl Mons. Simon Faddoul, ředitel libanonské charity, který agentuře Fides nabídl popis prvního dne předsedy Papežské rady Cor Unum v Libanonu. Do této blízkovýchodní země jej poslal papež s úkolem ukázat lidem, kteří trpí v důsledku konfliktu v Sýrii, že Svatý stolec a univerzální církev jsou jim nablízku.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

7. listopadu kardinála přijal prezident republiky Libanon, maronitský katolík Michel Suleiman. Poté se tento duchovní setkal s maronitským biskupským synodem - účastnil se jeho pravidelného měsíčního zasedání - a navštívil arménského katolického patriarchu Nersese Bedrose XIX. Tarmouniho.

Došlo také k „překvapivému“ setkání s pravoslavným patriarchou, který se narodil před 91 lety v syrské vesnici poblíž Hamy. P. Faddoul řekl agentuře Fides: „Patriarcha Ignatius obvykle sídlí v Damašku. Ale zjistil jsem, že je v těchto dnech v Libanonu kvůli zdravotní prohlídce. Upozornil jsem na to apoštolského nuncia arcibiskupa Gabriela Cacciu a kardinál Saraha, který projevil přání navštívit pravoslavného patriarchu v nemocnici. Bylo to intenzivní setkání dvou mužů církve. Patriarcha poděkoval kardinálovi a prostřednictvím něho i papeži za tuto iniciativu a požádal o užší spolupráci mezi našimi církvemi, zejména v těchto těžkých časech.“

Poté kardinál Sarah odjel do Baalbeku v údolí Beqa na severovýchodě Libanonu, kde je soustředěna většina uprchlíků ze Sýrie. Ve středisku charity se kardinál rovněž podílel na distribuci nejzákladnějších věcí nutných pro přežití. Na odpolední hodiny byla plánována návštěva uprchlického tábora na hranici se Sýrií, kde byla příležitost setkat se s uprchlíky a vyslechnout si jejich příběh. Další den v budově charity v Bejrútu předseda Cor Unum a papežův vyslanec koordinovali setkání s představiteli asi dvaceti katolických charitativních organizací působících v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, Turecku a Iráku.

Setkání umožnilo koordinovat humanitární úsilí katolické církve v regionu a posoudit projekty, které budou financovány z daru jednoho milionu dolarů, který chce Benedikt XVI. – prostřednictvím svého vyslance - věnovat na záchranu trpícího syrského lidu.

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.