Libanon: „Nechť se naše církve sblíží, zejména v těchto těžkých časech“

22.11.2012, Fides

Návštěva kardinála Roberta Saraha „probíhá opravdu dobře. K nabitému programu byla ještě přidána neočekávaná a překvapivá setkání jako například včerejší schůzka kardinála s pravoslavným antiochijským patriarchou Ignatiem IV. Hazimem,“ řekl Mons. Simon Faddoul, ředitel libanonské charity, který agentuře Fides nabídl popis prvního dne předsedy Papežské rady Cor Unum v Libanonu. Do této blízkovýchodní země jej poslal papež s úkolem ukázat lidem, kteří trpí v důsledku konfliktu v Sýrii, že Svatý stolec a univerzální církev jsou jim nablízku.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

7. listopadu kardinála přijal prezident republiky Libanon, maronitský katolík Michel Suleiman. Poté se tento duchovní setkal s maronitským biskupským synodem - účastnil se jeho pravidelného měsíčního zasedání - a navštívil arménského katolického patriarchu Nersese Bedrose XIX. Tarmouniho.

Došlo také k „překvapivému“ setkání s pravoslavným patriarchou, který se narodil před 91 lety v syrské vesnici poblíž Hamy. P. Faddoul řekl agentuře Fides: „Patriarcha Ignatius obvykle sídlí v Damašku. Ale zjistil jsem, že je v těchto dnech v Libanonu kvůli zdravotní prohlídce. Upozornil jsem na to apoštolského nuncia arcibiskupa Gabriela Cacciu a kardinál Saraha, který projevil přání navštívit pravoslavného patriarchu v nemocnici. Bylo to intenzivní setkání dvou mužů církve. Patriarcha poděkoval kardinálovi a prostřednictvím něho i papeži za tuto iniciativu a požádal o užší spolupráci mezi našimi církvemi, zejména v těchto těžkých časech.“

Poté kardinál Sarah odjel do Baalbeku v údolí Beqa na severovýchodě Libanonu, kde je soustředěna většina uprchlíků ze Sýrie. Ve středisku charity se kardinál rovněž podílel na distribuci nejzákladnějších věcí nutných pro přežití. Na odpolední hodiny byla plánována návštěva uprchlického tábora na hranici se Sýrií, kde byla příležitost setkat se s uprchlíky a vyslechnout si jejich příběh. Další den v budově charity v Bejrútu předseda Cor Unum a papežův vyslanec koordinovali setkání s představiteli asi dvaceti katolických charitativních organizací působících v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, Turecku a Iráku.

Setkání umožnilo koordinovat humanitární úsilí katolické církve v regionu a posoudit projekty, které budou financovány z daru jednoho milionu dolarů, který chce Benedikt XVI. – prostřednictvím svého vyslance - věnovat na záchranu trpícího syrského lidu.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.