Sýrie – Církev se snaží osvobodit unesené křesťany a pomáhá vysídlencům

Církev organizuje snahu o osvobození deseti křesťanů, kteří byli v nedávných dnech uneseni ozbrojenou skupinou, když jeli autobusem z Aleppa do Bejrútu. Agentura Fides zjistila, že se jedná o sedm Arménů a další křesťanskou rodinu**: o Bechara Rabbata, jeho manželku Mary Rose Saghirv a jejich syna George. Mons. Youssef Anis Abi-Aad, maronitský arcibiskup z Aleppa, agentuře Fides sdělil, že těchto deset osob bylo uneseno neznámými ozbrojenci v oblasti Sarakeb. „Jsme velmi znepokojeni. Nevíme, kdo je unesl. Snažíme se identifikovat únosce a navázat s nimi kontakt. Mladý jezuita P. Murad Abi Seif se spolu s mnoha rodinami snaží tento případ vyřešit.“

„Oběti únosu jsou nevinní lidé a nemají nic společného s konfliktem, ale mezi rebely je mnoho frakcí a skupin, což komplikuje situaci,“ poznamenal arcibiskup.

Záchrana obětí únosu je pouze jedním z aspektů práce Mons. Anise Abi-Aada. V této obtížné situaci, která se stále více dramatizuje, arcibiskup věnuje většinu svého času schůzkám s uprchlíky, utěšuje lidi postižené konfliktem a poskytuje pomoc potřebným. Jako „dobrý pastýř“ navštěvuje střediska pro uprchlíky, bezdomovce a nemocnice, aby „zmírnil utrpení syrského lidu, projevil svou účast všem bez výjimky: to je poslání církve“.

„Nerozlišujeme mezi syrskými křesťany a muslimy,“ vysvětluje ve zprávě zaslané agentuře Fides, „ale pokud jde o pomoc, usilujeme o koordinaci všech církví, různých vyznání.“ Nejbohatší rodiny z Aleppa se odstěhovaly do Libanonu nebo na pobřeží, ale „více než polovina populace je stále ve městě a navzdory bojům odmítá opustit své domovy: to zvyšuje počet obětí,“ vysvětluje.

Jakožto maronitští křesťané, dodává, „poskytujeme podporu 450 lidem různého vyznání a z různých komunit, ubytovali jsme je ve dvou školách náležejících naší komunitě“. Školy a mešity přijímají uprchlíky a poskytují jim pomoc, „jezuitští otcové s pomocí sester františkánek připravují více než 6000 jídel denně, která rozdělují mezi vysídlené rodiny, jež táboří na různých místech“. Biskup poukázal na silnou solidaritu mezi civilním obyvatelstvem, „které naříká a trpí,“ a zdůraznil, že „v Sýrii sektářství nepředstavuje problém“. „Naší nadějí a největší touhou,“ uzavírá, „může být pouze mír: za něj se intenzivně modlíme.“