Homosexualita: Nový útok Zelených

Politická strana Svaz 90/ Zelení znovu útočí na evangelikály. Terčem je evangelikální společenství „Offensive Junger Christen“ (OJC) a její Německý institut pro mládež a společnost (Reichelsheim / Odenwald). Strana, která je součástí hesenského zemského sněmu, ostře kritizuje skutečnost, že země Hesensko podporuje OJC jako skupinu působící v sociální oblasti v programu Freiwilliges Soziales Jahr.**

Od roku 2009 poskytla této organizaci 13 000 Euro. Mluvčí skupiny lesbiček a homosexuálů Kai Klose obviňuje tuto evangelikální komunitu a její institut, že chtějí léčit homosexuály. „Není možné, aby organizace s tak surovým postojem pracovala s mladými lidmi,“ řekl Klose v rozhovoru pro ,Spiegel Online´. Tisková zpráva jeho skupiny měla nadpis „Žádná léčba homosexuálů s požehnáním vlády“. Evangelická církev v Hesensku a Nassau byla požádána, aby těmto mladým lidem již neumožnila působit v takovýchto zařízeních v rámci sociální práce programu Freiwilliges Soziales Jahr.

Ministr sociálních věcí slíbil, že záležitost prošetří.

Klose se v říjnu obrátil s dotazem na hesenského ministra sociálních věcí Stefana Grüttnera (CDU). Ten odpověděl: „Homosexualita není nemoc a nevyžaduje žádnou terapii, aby z ní byl člověk vyléčen.“ Grüttner slíbil, že prošetří organizaci OJC. Zemská vláda organizaci kontaktovala, aby se „vyjasnilo, zda se hodnoty, které předává Německý institut pro mládež a společnost na téma homosexuality a rovnosti žen a mužů, objevují i při jeho výchovné činnosti jakožto účastníka tohoto sociálního programu.“ Ředitelka institutu, lékařka Christl Ruth Vonholdtová, uvedla v prohlášení, že institut se již řadu let zasazuje o mladé homosexuály, kteří se nemohou nebo nechtějí identifikovat s homosexuálním životním stylem“. Institut však nenabízí žádnou terapii: „Radí těm, kdo hledají pomoc, a odkazuje na možnosti léčby.“

Podle Vonholdtové musí člověk při dané terapii zkoumat, „zda jeho homosexuální pocity nemají původ v nějaké situaci, do níž se v průběhu života dostal, nebo zda nepramení z nevyřešených duševních konfliktů“. Zákaz této terapie „by byl poručníkováním těch, kdo hledají pomoc, a masivním zásahem do svobody a práva na sebeurčení každého občana“. Nepovažujeme „takové paternalistické zákazy za slučitelné se svobodou a demokracií“.