Arcibiskup Chaput: Duchovenská služba na vysokých školách má věčnou hodnotu

Arcibiskup Charles J. Chaput z Filadelfie povzbudil duchovní působící na vysokých školách a ujistil je, že jejich poslání má „věčný význam, protože každá lidská duše, které se dotýkáte, je nesmrtelná.“

„Vedle každého bohatého mladého člověka, který se odvrátí od Krista, existuje další mladá žena nebo muž, který touží po něčem víc, než tento svět může dát – po něčem hlubším, bohatším a trvalém,“ řekl 10. ledna na národním shromáždění Catholic Campus Ministry Association.

„Jediné plodné setkání s Ježíšem Kristem může probudit ty nejhlubší touhy a změnit životní směřování mladého dospělého člověka.

„Arcibiskup se zmínil o knize, v jejímž závěru jsou úvahy o vztahu svatého Thomase Morea, světce z 16. století, a jeho dcery Meg. Světec vychoval svou dceru dobře a ona sama byla vzorem odvahy a odhodlání.

**„Význam formace inteligentních, přesvědčených mladých dospělých, podobně jako Thomas More inspiroval a formoval svou dceru, je stejný dnes jako tehdy. Protože většina z vás, kteří jste se zde dnes sešli, pracuje s mladými lidmi v době, která je zásadní pro směrování jejich života, máte jedno z nejdůležitějších poslání v církvi.“

Arcibiskup Chaput řekl duchovním, že navzdory všem rozdílům je jim společný jeden obrovský pastorační problém, totiž americká postkřesťanská popkultura.**

Uvedl, že tato nová kultura „komplikuje“ úkol evangelizace, ale že i navzdory tomu „se v církvi příliš často držíme stejných institucionálních modelů organizace, stejných metod kázání a vyučování, které fungovaly v minulosti, jež byla náboženství přátelštěji nakloněna.“

Obnova katolického života je „zásadní“ pro to, abychom přesvědčili mladé dospělé, aby „otevřeli svá srdce křesťanské víře,“ pronesl arcibiskup.

Musíme mladým dospělým představit církev „jako živoucí přítomnost Ježíše Krista“, řekl, a „ne jenom jako instituci nebo soubor mravních pravidel“.

Arcibiskup Chaput použil evangelijní vyprávění o bohatém mládenci, který příliš lpěl na svém pohodlí, a proto nenásledoval Krista, k tomu, aby kritizoval naivitu předpokladu Druhého vatikánského koncilu, že „viditelná církev bude sloužit jako lampa, jež přitahuje moderní svět ze tmy do Božího světla“.

Zároveň řekl, že zatímco je dnes na školách vidět mnoho příkladů „bohatých mládenců“, jsou tam také mladí lidé, kteří touží po pravdě.

„Mladí lidé chtějí změnu. A zde spočívá náš důvod k naději. Bez ohledu na rozptylování pozornosti a překážky, okliky a pasti mladí lidé v každé době souzní s touhou po něčem významném, což znamená, že je lze oslovit,“ řekl.

„Idealismus, úsilí a hledání v srdcích mnoha mladých dospělých je instinktivně vede k Bohu. Bez ohledu na to, jak černá je temnota, bez ohledu na to, jak velký je zmatek v naší kultuře, bez ohledu na to, že lidé neznají svého Stvořitele, mladí dospělí ve svém nitru touží odevzdat se Někomu vyššímu, než jsou oni sami.“

Arcibiskup Chaput připomněl shromážděným duchovním sloužícím na vysokých školách, že jejich úkolem není pouze přivést mladé lidi k „náboženským aktivitám“, ale též ke „kráse vnitřního ticha, které umožňuje lidem slyšet Boží vůli a svěřit svůj život Ježíši Kristu.“

Vyzval, aby se eucharistická adorace stala hlavním prostředkem k tomu, jak přivést mladé dospělé ke kráse modlitebního ztišení.

Arcibiskup také nabádal své posluchače, aby nepovažovali za úspěch jen počet osob navštěvujících různé aktivity, ale to, že se zaměří na konverzi života, „že se budou zaměřovat na potřeby druhých a budou mít neustálý hlad po poznávání a konání Boží vůle“.

Arcibiskup Chaput uzavřel svůj proslov tím, že vyzval duchovní působící na školách, aby odráželi Kristovu lásku, stejně jako ji svatý Thomas More zprostředkovával své dceři.

„Naším úkolem je žít to, co kážeme, a kázat... dobrou zprávu o Ježíši Kristu mladým dospělým, kterým sloužíme. Bůh nás miluje s otcovskou něhou a horlivostí. Tutéž lásku musíme předávat ostatním. Nikdo není imunní vůči lásce, která je mu dávána, a ze všeho nejméně mladí lidé.“