10.02.2013, CNA
Americká cesta „neskončí“, řekl Obama 21. ledna, dokud svazky homosexuálů nebudou „právně uznávány jako svazky ostatních občanů“.
Uvedl, že „manželství homosexuálů“ jsou nezbytná pro dosažení rovnosti, „neboť pokud jsme skutečně stvořeni jako sobě rovní, pak jistě láska, kterou k sobě lidé cítí, je si taktéž rovna“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
**Ve svém druhém inauguračním projevu prezident nepatřičně povýšil „manželství osob stejného pohlaví“ na základní občanské právo podobné těm, za něž v průběhu historie bojovali ženy a Afroameričané.
Obama se zmínil o potřebě „bránit náš lid a udržovat naše hodnoty“ a poté hovořil o „nikdy nekončící cestě“ pokroku.
Američany vždy spojovala „oddanost ideji“, řekl, ale „chápali jsme, že když se časy změní, tak se musíme změnit i my“.
**
Citoval z Deklarace nezávislosti, že všichni lidé jsou „obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy“ na „život, svobodu a sledování osobního štěstí“. Obama zdůraznil, že je třeba „propojit význam těchto slov s realitou naší doby“.
Uznal, že „svoboda je dar od Boha“, ale dodal, že věrnost našim základním dokumentům „neznamená, že budeme všichni definovat svobodu naprosto stejným způsobem“.
Prezident poukázal na pokrok, kterého národ dosáhl v otázkách otroctví, infrastruktury a vzdělávání. Aby tento pokrok mohl pokračovat, musí prý Amerika podporovat kulturní hodnoty, jako je „péče o slabé“ a uznání „práv“ homosexuálů.
Pochválil „hvězdu“ rovnosti, která vedla americké aktivisty v „Seneca Falls, Selmě a Stonewallu“, přirovnal dovádění homosexuálních aktivistů k historickým milníkům v boji za volební právo žen a občanská práva.
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.