Rok víry: Charta práv rodiny

15.02.2013, news.va


„Charta práv rodiny“ a pouť rodin ze všech koutů světa k hrobu svatého Petra u příležitosti roku víry, „obnova skutečné hodnoty rodiny“ ve společnosti usilující o narušení svého „genomu“: to jsou jen některé z mnoha iniciativ, které v pondělí představila tisku Papežská rada pro rodinu.

Arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda Papežské rady pro rodinu, představil podrobnosti o konferenci „Z Milána do Filadelfie: Perspektivy Papežské rady pro rodinu“, jež analyzovala výsledky 7. světového setkání rodin, které se konalo v Miláně v květnu loňského roku. Na tiskové konferenci rovněž vystoupili manželé Francesca Dossi a Alfonso Colzani, ředitelé Služby pro rodiny milánské arcidiecéze.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Arcibiskup poznamenal, že tato událost „ukázala, jak významnou sílu představují rodiny v církvi a ve společnosti... Samozřejmě existuje mnoho problémů spojených s manželstvím a rodinou, ale nesmíme zapomínat, ... že rodina je i nadále základním „zdrojem“ naší společnosti... Ze statistik jednoznačně vyplývá, že rodina je na prvním místě, pokud jde o bezpečnost, poskytování útočiště, podporu života, a stále patří mezi největší přání většiny mladých lidí. Například v Itálii přibližně 80 % mladých lidí tvrdí, že dávají přednost manželství (ať už civilnímu nebo svátostnému) a pouze 20 % by si vybralo soužití beze sňatku... Ve Francii průzkumy ukazují, že 77 % mladých lidí chce budovat rodinný život a zůstat s týmž jedním člověkem až do smrti ... Potřeba rodiny je rovněž vepsána v lidském srdci, protože Bůh nám říká: „Není dobré, aby člověk byl sám.“

„Tato hluboká pravda, která tak radikálně ovlivňuje lidský život, je podle všeho současnou alternativní kulturou zatlačena do pozadí. ... Stále více se stupňuje individualismus, který rozkládá rodinu i ostatní formy společnosti. Proto je rozpad rodiny největším problémem současné společnosti... Je pravda, že velká část moderní historie Západu je vykládána jako vysvobození z pout: z vazeb k ostatním lidem, a tudíž i k rodině, z jakékoli odpovědnosti vůči druhým. Je také pravda, že vazby někdy utlačují individualitu. Ale dnes závrať ze samoty společně s kultem našeho „já“, jež je prosto jakýchkoli vztahů, ... a dezorientace způsobená globalizací ještě více zdůrazňují naši uzavřenost uvnitř sebe sama a pokušení sebestřednosti.“

„Církev,“ pokračoval, „je znepokojena... současnou krizí manželství a rodiny, protože si je vědoma, že obě tyto instituce jsou evangeliem, dobrou zprávou pro muže a ženy, kteří jsou dnes často sami, chybí jim láska, rodičovství a podpora... Církev, „odbornice na lidskost“, dobře ví... jak vysokou cenu za křehkost rodiny dnes platí hlavně děti (narozené i nenarozené), staří lidé a nemocní... V různých historických obdobích docházelo k proměnám, a dokonce i k hlubokým proměnám instituce rodiny. Ale nikdy nebyl opuštěn její ,genom‘, její nejhlubší dimenze, totiž to, že je tato instituce tvořena mužem, ženou a dětmi. Právě proto je naléhavě nutná pečlivá kulturní reflexe a ještě razantnější obrana rodiny, je třeba ji co nejrychleji učinit středem politického, ekonomického i kulturního myšlení v mnoha zemích a mezinárodních organizacích a přizvat k tomu i věřící jiných náboženských tradic a všechny lidi dobré vůle.“

**„Papežská rada pro rodinu cítí naléhavou potřebu pomáhat jak uvnitř církve, tak i mimo ni, aby byla znovu objevena hodnota rodiny... Jedná se o obrovský úkol na úrovni kultury: pracovat na obnově hodnoty a kultury rodiny, aby se opět stala atraktivnější a relevantní pro náš život i pro společnost... Pečovat o rodinu neznamená omezit se na jeden určitý segment života nebo společnosti. V dnešní době to znamená rozšíření obzoru mimo vlastní já a rozhodnutí podílet se na budování společnosti, která je založená na rodině, ba dokonce přijmout ,rodinu‘ národností a celých národů.“ **

Arcibiskup v závěru poukázal na iniciativy, které bude Papežská rada uskutečňovat v tomto roce až do dalšího světového setkání rodin ve Filadelfii, včetně toho, že bude Organizaci spojených národů v New Yorku a Ženevě a Evropskému parlamentu předložena Charta práv rodiny, kterou tato dikasterie vytvářela více než třicet let. V dubnu proběhne série seminářů s názvem „Dialogy pro rodinu“, na nichž se odborníci z různých oblastí budou zabývat otázkami spojenými s hlavními problémy manželství a rodiny. Koncem června se v Římě bude konat mezinárodní kongres katolických právníků, jenž bude zaměřen na práva rodiny. A konečně v říjnu proběhne plenární zasedání Papežské rady, které se bude zabývat Chartou práv rodiny. 26. a 27. října Roku víry se uskuteční pouť rodin k hrobu svatého Petra.


Další články



Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Nový kurz: Biblické a teologické základy duchovního osvobozování

30.09.2026, KTF UK

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Konference o evangelizaci

08.10.2026, CREDO CZ

Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.