Křesťané jsou nejvíce pronásledovanou skupinou na světě

Autoři nové knihy o pronásledování křesťanů ve světě upozornili na to, že by Američané měli vzít na vědomí vážné hrozby, kterým čelí věřící ve světě.

„Když se náboženská svoboda začíná dostávat do stínu, vede to nevyhnutelně ke skutečnému pronásledování,“ řekl Eric Metaxas, moderátor panelové diskuse, která se konala v hlavním městě USA.**

Metaxas se proslavil svými knihami o křesťanech Williamu Wilberforceovi a Dietrichu Bonhoefferovi, kteří bojovali proti útisku v době otroctví a nacistického režimu. O pronásledování věřících hovořil také při Národní modlitební snídani a dalších příležitostech.

Dalšími účastníky panelové diskuse, která se konala 27. března, byli obhájci náboženské svobody z Hudsonova institutu Nina Sheaová, Paul Marshall a Lela Gilbertová, spoluautoři nové knihy „Pronásledovaní: Celosvětový útok na křesťany“. Metaxas je autorem předmluvy k této knize.

**Autoři zmínili, že řada výzkumných organizací a neziskových institucí zjistila, že křesťané jsou pronásledováni po celém světě.

„Křesťané jsou nejvíce pronásledovanou skupinou na světě,“ řekl Sheaová a uvedla, že evangelizace a mnoho dalších aktivit, které jsou pro křesťanskou víru zásadní, bývají v řadě zemí zakázány.

Sheaová, která je mezinárodní obhájkyní lidských práv, také zmínila, že „Severní Korea je nejhorším místem pro křesťany“.**

Marshall rozvedl toto tvrzení slovy, že v této zemi dochází k mnoha případům porušování lidských práv a „Severní Korea je nejhorší místo pro člověka obecně“, avšak s křesťany se tam zachází obzvláště tvrdě.

„V Severní Koreji není křesťan, který by nebyl pronásledován,“ řekl.

Marshall také uvedl, že pronásledování křesťanů postihuje i osoby jiného vyznání – zejména v muslimském světě.

„Muslimové, kteří dříve nebyli radikální, se postupně radikalizují“ pod tlakem „islamistických a extremistických skupin“, řekl. Tento tlak rovněž způsobuje, že „muslimové, kteří milují svobodu, jsou umlčováni“.

Navzdory tomu, jak krutému porušování lidských práv čelí křesťané po celém světě, „existuje jen velmi malé povědomí o tom, co se ve světě děje,“ pokračoval Marshall.

V zahraniční politice Spojených států je tendence používat termín „svoboda bohoslužby“ a „tolerování“ víry místo „svobody náboženského vyznání,“ řekl. Tato záměna výrazů, jak vysvětlili účastníci diskuse, oslabuje schopnost amerických úřadů kritizovat omezování projevů náboženské víry.

„Spojené státy navíc nechtějí být považovány za „křesťanskou zemi“, poznamenal Marshall. Proto nezasahují v řadě případů, kdy jsou křesťané pronásledováni pro svou víru.

Kromě toho američtí diplomaté a politici často opomíjejí zmínit křesťanskou víru těch, kdo jsou ve světě vězněni pro své přesvědčení, ačkoli víru zmiňují u pronásledovaných osob jiných náboženství.

Gilbertová řekla, že křesťané jsou tolik pronásledováni, protože „se sklánějí před vyšší autoritou“, a toto upřednostňování Boha před světskou mocí představuje hrozbu pro světské i náboženské režimy a vlády.

Metaxas vysvětlil, že tyto trestné činy by měly znepokojovat rovněž Američany a že američtí křesťané „o nich dostatečně nemluví“.

A navíc se zdá, že mezinárodní společenství nevnímá pronásledování křesťanů jako skutečný problém, dodal.

Ačkoli je svoboda vyznání a projevu základním lidským právem, jsou politické otázky - například přístup k antikoncepci a potratům - vnímány jako naléhavější a „některá práva jsou rovnější než jiná,“ uvedl.