V Indonésii propuklo nové sektářské násilí

Extremisté zaútočili na východní Jávě na mešitu užívanou muslimskými „heretiky“. Prezident a představitelé menšin se sváří poté, co byl jezuitský kněz a filozof, který napsal otevřený dopis, obviněn z vyvolávání sektářského napětí a zobrazování země ve špatném světle.**

V Indonésii propuklo nové sektářské násilí, opět je namířeno proti muslimské menšině ahmadíů, které hlavní muslimský proud považuje za kacíře, neboť neuznávají Mohameda jako posledního proroka. Z tohoto důvodu se stávají obětí pronásledování a týrání ze strany sunnitů.

K poslednímu incidentu došlo před několika dny. Odehrál se v mešitě Baitul Salam v obci Gempolan, podokresu Pakel v provincii Východní Jáva. Na počátku května došlo k podobnému útoku v provincii Západní Jáva, kde byly napadeny domy ahmadíů a mešita.

Události tohoto druhu vyvolaly polemiku ohledně ocenění uděleného prezidentovi Susilu Bambang Yudhoyonovi za jeho roli při obraně náboženské svobody. Proti tomuto ocenění důrazně protestovali představitelé katolické církve a ostatních menšin.

Zmíněný incident začal tím, že dav stovek extremistů napadl mešitu Baitul Salam, házel na budovu kameny a další předměty, čímž způsobil velké škody.

Útok byl údajně vyprovokován sporem mezi představitelem místní komunity ahmadíů a zástupci okolních vesnic. Představitel „kacířské“ menšiny však ve skutečnosti odmítl požadavek, aby přestal sloužit bohoslužby a šířit učení ahmadíů.

Takovéto sektářské incidenty rovněž vyvolávají napětí mezi představiteli menšin a vládními úředníky v Jakartě kvůli ocenění udělenému indonéskému prezidentovi za jeho roli při obraně náboženské svobody.

Prezidentův mluvčí reagoval ostrými slovy na kritiku, kterou vyjádřil P. Franz Magnis Suseno, filozof a jezuitský kněz, v dopise zaslaném organizaci Appeal of Conscience Foundation (ACF), v němž kritizoval jejich rozhodnutí předat prezidentu Yudhoyonovi ocenění World Statesman Award.

Julian Aldrin Pasha ve svém prohlášení obvinil tohoto katolického duchovního z vytváření sektářského napětí a šíření negativních názorů na nejvyššího funkcionáře v zemi. Ocenění mu prý bylo předáno jakožto uznání „dobrých věcí, které (prezident) udělal na podporu míru, harmonického soužití náboženských vyznání a demokracie“.

Navzdory ostrým obviněním, která vyslovil prezidentův mluvčí, fakta promlouvají hlasitěji než slova a náboženské menšiny jsou nadále terčem násilí.

Lidé stále častěji zastávají názor, že Yudhoyonova „prázdná slova a prohlášení“ jsou zřídka následována reálnými skutky na obranu náboženské svobody a menšin.