29.06.2013, Asia News
Saúdská Arábie se řídí právem šaría a lidé odsouzení k trestu smrti jsou v souladu s islámským právem popravováni stětím mečem. Avšak **stále méně lidí má zájem o „profesi“ popravčího, která vyžaduje značnou chladnokrevnost a dlouhé zaškolování v tom, jak správně zacházet s mečem. Saúdský ministr spravedlnosti si v oběžníku stěžoval na nedostatek pracovníků vyškolených tak, aby dokázali používat meč.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V království se musí soudy přetahovat o popravčí, kteří cestují po celé zemi a vykonávají rozsudky. To celý justiční systém zpomaluje. Aby se věci urychlily, vydalo ministerstvo spravedlnosti příkaz, který soudům umožní nechat odsouzené zastřelit, i když je tato metoda neislámská.
Ve skutečnosti však nedostatek kvalifikovaných popravčích tempo poprav v Saúdské Arábii nezpomalil. Od počátku roku 2013 bylo popraveno přinejmenším 40 lidí. K poslední popravě došlo 14. května v Najranu na jihozápadu země. Jednalo se o zločince Maneha al-Daena, který byl odsouzen k smrti za to, že ubodal muže z téhož kmene. Loni bylo v království popraveno 76 lidí.
Již řadu let se významné lidskoprávní organizace a mnohé západní vlády snaží přimět saúdské království k tomu, aby zavedlo spravedlivější soudní procesy a méně kruté popravy. Saúdská Arábie je jedinou zemí na světě, kde může být poprava stětím vykonána na veřejnosti.
Trest smrti se uplatňuje v případech vraždy, ozbrojené loupeže, znásilnění, obchodu s drogami, ale též čarodějnictví a sodomie.
Kruté jsou i tresty za méně závažné trestné činy jako krádež a ideologické zločiny, které kromě vězení mohou obnášet veřejné bičování nebo useknutí ruky či nohy.
V nedávné době vyvolal v zemi řadu diskusí případ dvou mužů, Libanonce a Saúda, odsouzených k šesti letům vězení a 300 ranám bičem za to, že obrátili mladou ženu na křesťanství. Byli odsouzeni navzdory tomu, že tato mladá žena, která uprchla do Švédska, oba muže na videonahrávce hájila a řekla, že konvertovala bez donucení.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.