21.07.2013, Kathnet
„Tím, že zasvěcujeme městský stát Vatikán svatému Michaelovi, prosíme, aby nás ochraňoval před Satanem a vyhnal jej.“ Tato slova pronesl papež František, když v pátek za přítomnosti emeritního papeže Benedikta XVI. posvětil sochu archanděla Michaela ve vatikánských zahradách. Archanděl Michael, jak František vysvětlil ve své krátké promluvě, „je zastáncem Božího primátu, transcendence a moci. Michael usiluje o to, aby byla znovu nastolena Boží spravedlnost. Hájí Boží lid před jeho nepřáteli, a zejména před jeho největším nepřítelem, ďáblem.“ I když se ďábel stále znovu snaží „rozškrábat tvář archanděla i tvář člověka,“ Bůh je přesto silnější. „Svatý Michael vítězí, protože jeho prostřednictvím jedná Bůh.“
Socha archanděla nám připomíná, „že zlo je poraženo,“ řekl František. „Žalobce byl odhalen v pravém světle, jeho hlava je rozdrcena, protože spása byla jednou provždy získána krví Ježíše Krista.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
kath.net zdokumentoval v plném znění promluvu papeže Františka u příležitosti zasvěcení Vatikánu archandělu Michaelovi a posvěcení sochy archanděla ve vatikánských zahradách (© kath.net / as):
Vaše svatosti,
drazí kardinálové,
vážení bratři v biskupské a kněžské službě,
dámy a pánové!
Sešli jsme se zde ve vatikánských zahradách, abychom zasvětili tento památník svatému archandělu Michaelovi, patronovi městského státu Vatikán. Jedná se o iniciativu, která byla již delší dobu plánována a získala souhlas papeže Benedikta XVI., pro něhož máme vždy velké sympatie a uznání. Chtěli bychom vyjádřit velikou radost, že je dnes mezi námi. Děkuji vám z celého srdce!
Jsem vděčný předsednictvu governorátu, zejména kardinálovi Giuseppemu Bertellovi za jeho laskavá slova, a řemeslníkům, kteří se podíleli na této práci. Děkuji emeritnímu předsedovi governorátu kardinálovi Giovannimu Lajolovi za to, že nám ukázal, jaké práce byly provedeny, i za dosažené výsledky. Slova uznání patří sochaři, panu Giuseppemu Antoniu Lomusciovi, a sponzorovi, panu Claudiu Chiaisovi, kteří jsou zde rovněž přítomni. Děkuji vám!
Ve vatikánských zahradách jsou rozličná umělecká díla. Ale dílo, které zde bylo dnes instalováno, je velmi důležité, a to jednak kvůli tomu, kam bylo umístěno, ale i kvůli svému významu, kvůli tomu, co vyjadřuje. Není to totiž jen dílo vytvořené na něčí památku, ale představuje spíše výzvu k zamyšlení a modlitbě, což souvisí s Rokem víry.
Michael - jehož jméno znamená „Kdo je jako Bůh?“ – je zastáncem Božího primátu, transcendence a moci. Michael usiluje o to, aby byla znovu nastolena Boží spravedlnost. Hájí Boží lid před jeho nepřáteli, a zejména před jeho největším nepřítelem, ďáblem. A svatý Michael vítězí, protože jeho prostřednictvím jedná Bůh. Tato socha nám tedy připomíná, že zlo je poraženo. Žalobce byl odhalen v pravém světle, jeho hlava je rozdrcena, protože spása byla jednou provždy získána krví Ježíše Krista. I když se ďábel stále znovu snaží rozškrábat tvář archanděla i tvář člověka, Bůh je přesto silnější. Jemu patří vítězství a spása je nabídnuta všem lidem.
Na cestě života a během nejrůznějších zkoušek nejsme sami, ale doprovázejí a podpírají nás Boží andělé, nabízejí nám svá křídla, aby nám pomohli překonat mnohá nebezpečí a abychom se mohli rozletět vzhůru navzdory skutečnostem, které zatěžují náš život a které nás srážejí. Tím, že zasvěcujeme městský stát Vatikán svatému Michaelovi, prosíme, aby nás ochraňoval před Satanem a vyhnal jej.
Drazí bratři a sestry, zasvěcujeme městský stát Vatikán rovněž svatému Josefovi, ochránci Ježíše a ochránci Svaté rodiny. Jeho přítomnost by nám měla dodat ještě větší sílu a odvahu poskytnout ve svém životě prostor Bohu, abychom vždy přemáhali zlo dobrem. Prosíme ho, aby nás chránil, aby denně v každém z nás rostl život milosti.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.