Policejní brutalita namířená proti demonstrantům hájícím rodinu

Červen 2013: útoky slzným plynem a bití, svévolné zatýkání, samovazba, nelegální odebírání otisků prstů a nespočet dalších postupů porušujících lidská práva použila policie proti pokojné masové demonstraci občanů odmítajících vládní politiku ohledně sňatků homosexuálů a adopcí. Zde naleznete podrobnou zprávu předloženou Radě Evropy spolu se stížností proti Francii.

Zpráva Evropského centra pro právo a spravedlnost:

Tato zpráva obsahuje řadu svědectví obětí policejní brutality. Tento brutální zásah byl namířen proti sociálnímu hnutí na obranu rodiny, které protestuje proti zákonu, jenž umožňuje homosexuálním párům uzavírat manželství a adoptovat děti. Uvedená svědectví byla většinou doručena prostřednictvím právníků obětí. Umožňují přesně určit, potvrdit a prokázat skutečnosti, které jsou pro zemi, jako je Francie, velice závažné a nemají žádný precedens v uplynulých několika desetiletích.

**Od konce roku 2012 mnozí francouzští občané pokojně protestují po celé Francii s cílem chránit rodinu a práva dětí a vyjadřují nesouhlas s tímto novým zákonem, který homosexuálním párům umožňuje uzavírat manželství a adoptovat děti. Vzhledem k obrovskému rozsahu protestů se jedná o největší sociální hnutí ve Francii od května 1968.

Tři hlavní demonstrace, stejně jako mnohá „bdění“, probíhaly v klidné a laskavé atmosféře a** nedocházelo k žádnému ničení soukromého nebo veřejného majetku. Nicméně vláda reagovala způsobem, který je v demokracii nepřijatelný. Reagovala tak, jako kdyby potlačovala násilnou frakci. Vyhrožovala zákazem demonstrace, poté ji potlačila za zcela nepřiměřeného užití slzného plynu a policejního násilí proti davu a nakonec i zatýkání a svévolného zadržování stovek demonstrantů.

Ve dnech od 24. do 26. května bylo zatčeno a až tři dny drženo ve vazbě asi 350 lidí. Z těchto 350 osob bylo pouze sedm odsouzeno, a to jen k lehkým trestům. Ostatní byli zadržováni svévolně s cílem zastavit sociální hnutí. Při tom byly porušeny základní svobody projevu a shromažďování.

Kromě 350 zatčených byly stovky lidí zadrženy za několik hodin pod záminkou zjištění totožnosti. Často byli zatýkáni na základě „diskriminace podle vzhledu“, tedy podle toho, zda dané osoby měly na svém oděvu symbol tohoto hnutí.

Zákonnost zatýkání nebyla kontrolována nezávislým soudcem. To je důkazem vážné a strukturální dysfunkce postupů při zjišťování totožnosti a uvalování vyšetřovací vazby, které byly použity jako svévolné sankce uložené bez rozsudku.

Doklady a otisky prstů zatčených demonstrantů jsou stále v držení policie, což je porušením lidských práv, jak 18. dubna 2013 rozhodl Evropský soud pro lidská práva v případu M.K. proti Francii (19522/09). Evropské centrum pro právo a spravedlnost proto požaduje, aby jména zatčených, kteří nejsou stíháni, byla ze záznamů vymazána.

V době, kdy píšeme tyto řádky, ECLJ sdílí obavy mnoha lidí kvůli odsouzení Bernarda-Nicolase Busse, třiadvacetiletého pařížského studenta, který byl zatčen po pokojné demonstraci v neděli 16. června na Champs-Elysées v Paříži. Byl stíhán a ve středu 19. června odsouzen za kladení odporu při zatýkání na čtyři měsíce vězení, z nichž dva byly uloženy nepodmíněně, a okamžitě byl převezen do věznice ve Fleury-Merogis. Tam byl dán do samovazby. To vše aniž by jej soud vinil z jakéhokoli druhu násilí proti osobám nebo majetku.

Tyto praktiky musí skončit, musí být odsouzeny a zavrženy.

Tato zpráva bude předložena příslušným orgánům Rady Evropy a Organizace spojených národů v Ženevě. Bude sloužit jako dokumentace při řízeních iniciovaných oběťmi, volenými zástupci a nevládními organizacemi. V případě potřeby bude aktualizována.