05.08.2013, Interfax Religion
„V současné době je stát charakterizován zásadou sekulárnosti, nezávislosti na jakémkoli vnějším orgánu, který je oprávněn upozorňovat na porušování morálky a práva,“ píše metropolita v článku, který vyšel v časopise Pravoslavnaja Beseda.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Svobodná vůle občanů je však podmíněnou, nikoli absolutní charakteristikou demokratického státu. Například dva evropské státy – Velká Británie a Francie – nedávno uzákonily sňatky osob stejného pohlaví. Na relativně krátkou dobu se poté, co parlament schválil tento zákon, Francie stala dějištěm protestních demonstrací, kterých se účastnily miliony lidí. Stát nicméně vědomě a zjevně ignoroval požadavky lidí a použil slzný plyn k rozehnání demonstrantů,“ píše autor článku.
Podle něj „sekularizace přestrojená za demokratizaci“ v evropských státech uvolnila „obrovské množství energie sloužící k podřízení obyvatelstva moci“.
Tato silná energie se nyní snaží definitivně skoncovat s křesťanstvím, které po sedmnáct století potlačovalo její totalitní impulsy. A zároveň podvědomě usiluje o zřízení absolutní diktatury, která vyžaduje naprostou kontrolu nad každým členem společnosti. Nesměřujeme snad k tomu, když jsme se „v zájmu bezpečnosti“ dohodli na povinných elektronických pasech, otiscích prstů požadovaných od každého a kamerách, které nás všude sledují? Toto vše lze snadno použít i k zcela jiným účelům, které však lze interpretovat jako „posílení bezpečnostních opatření“, poznamenává metropolita Hilarion.
Metropolita se domnívá, že to, co se nyní ve světě děje, „vede k postupnému obnovování Pax Romana, celosvětové mezinárodní nadvlády“. A jestliže byla římská vláda v určitých obdobích lhostejná k nemravnosti, dnes vlády usilují o to, aby byla nemravnost považována za „normální“.
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.