28.08.2002, Tagespost
Praha (DT/KAP) **První trapistický klášter v České republice v Novém Dvoře v západních Čechách začíná ožívat. Dne 19. srpna přišlo do téměř dokončené budovy prvních 12 mnichů. Kostel má být vysvěcen r. 2003.
V krajině, kterou plzeňský biskup František Radkovský žertem označuje jako "nejateističtější diecézi světa", pokračují intenzivní práce na jedné z prvních nových klášterních staveb od pádu komunistického režimu.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Danáct mužů - 6 Čechů, 4 Francouzi, 1 Španěl a 1 Holanďan - se nyní usadilo v klauzuře v ještě nedokončené klášterní budově. Představený nového kláštera, superior P. Samuel (Francouz, v civilním povolání inženýr) k tomu řekl: "Jsme tu předevím proto, abychom vedli mnišský život, ne proto, abychom stavěli kláštery".
V Sept Fons padlo rozhodnutí k stavbě nového dceřinného kláštera v létě 1998, k 900. výročí založení řádu ciesterciáků. "Ale teprve po měsících hledání", říká P. Samuel, "byla jako ideální místo pro něj nalezena tato lokalita, Nový dvůr." Bratr Joachim, rodem z Prahy, dodává: "Mnich je svou modlitbou užitečný právě tak jako lékař". Nový Dvůr má být jediným místem v celém Česku, kde mniši povedou "život v modlitbě" - a tím přitahovat všechny, kdo hledají klid.
Pražský kardinál Miloslav Vlk nazval založení tohoto kláštera "zázrakem". Při slavnostní příležitosti v červenci řekl, že rekonstrukce zchátralého barokního statku a jeho přestavba na klášter je "obrazem a zrcadlem české společnosti", kterou je nutno nově vybudovat z ruin komunismu. Kardinál zdůraznil, že komunisté kdysi do podrobností naplánovali, kdy má církev zemřít. Řeholníci a řeholnice byli vyhnáni z klášterů nebo pozavíráni do vězení. Založení kláštera v Novém Dvoře je dokladem, že tyto plány ztroskotaly. Nyní vidíme, že řádové ideály žijí dále a nově se rozvíjejí.
Trapisté se oficiálně jmenují "cisterciáci přísné observance", jejich populární stručný název je odvozen od francouzského kláštera La Trappe. V 17. století se tehdejší opat tohoto kláštera, Armand-Jean Le Bouthilier de Rance, zasazoval za obnovení původní přísné kázně cisterciáků. Napětí mezi kláštery patřícími k tomuto reformnímu proudu a těmi, které pokračovaly v dosavadním způsobu života, vedly v 19. století k rozštěpení na dva samostatné řády. Těžištěm života mnichů je v obou případech modlitba, duchovní četba a ruční práce. Trapisté mají velmi prostý životní styl a usilují o atmosféru vnitřního života v usebrání a mlčení. Navíc kladou důraz na pohostinství, ovšem zcela skromné.
Podle řádových údajů je nyní v celém světě 101 mužských trapistických klášterů a 67 ženských; je to víc než dvakrát tolik než před 60 lety. V Německu je tč. jen jeden mužský a jeden ženský trapistický klášter v krajině Eifel. Mužské opatství Mariawald v Heimbachu má 26 bratří, ženské opatství Maria Frieden v Dahlemu 30 sester.
Přeložil Václav Frei.
08.10.2026, CREDO CZ
Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.
09.11.2026, RC Monitor 20/2026
I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.