Jídlo je lidským právem, řekl vatikánský arcibiskup v OSN

Arcibiskup, který vede delegaci Svatého stolce při OSN, ocenil mezinárodní úsilí v boji proti hladu, podvýživě a chudobě. Naléhal, aby se dělalo více pro zajištění „lidského práva na jídlo“.

**„Zatímco zlepšení produkce potravin zůstává důležitým úkolem, dostatek potravin lze zabezpečit pouze tím, když všichni budeme měnit sociální struktury a když se naučíme být více solidární s chudými a hladovými,“ řekl 29. října arcibiskup Francis Chullikatt, apoštolský nuncius, který vede stálou pozorovatelskou misi Vatikánu při Organizaci spojených národů.

„Hlad není jen technický problém, který čeká na technologická řešení,“ dodal. „Hlad je** lidský problém, který vyžaduje řešení na základě naší společné humanity.“

Arcibiskup oslovil druhý výbor 68. zasedání valného shromáždění OSN, který se zabýval rozvojem zemědělství a zajišťováním potravin a výživy.

Arcibiskup Chullikatt řekl, že hlad není způsoben nedostatkem potravin, a upozornil, že podle odhadů se každoročně proplýtvá 1,3 miliardy tun jídla. Citoval slova papeže Františka, že je to „opravdu skandální“, když miliony lidí trpí a umírají hlady.

„Je třeba najít způsob, který by všem umožnil mít užitek z plodů země, a nikoli pouze vyplňovat propast mezi bohatými a těmi, kdo se musí spokojit s drobky padajícími ze stolu. Ale především je nutno uspokojit potřebu spravedlnosti a úcty ke každé lidské bytosti,“ řekl papež 20. června v projevu k účastníkům konference o výživě a zemědělství, kterou pořádala OSN.

„Kdykoli se vyhazuje jídlo, je to, jako kdyby bylo ukradeno ze stolu chudých a hladových!“ prohlásil papež.

Arcibiskup Chullikatt řekl výboru OSN, že plýtvání potravinami je často tolerováno, protože to může být finančně výhodnější než poskytovat jídlo těm, kdo žijí v extrémní nouzi.

Hlad je způsoben „vyloučením“, vysvětlil. Zemědělství musí podporovat začleňování a „úctu k důstojnosti a právům těch, kteří se stále ještě nacházejí na okraji současné společnosti“, i respekt k blahobytu budoucích generací.

Upozornil také, že se přístup k potravinám může stát „zbraní“ používanou k řízení nebo potlačování populace, místo aby sloužil jako „nástroj pro budování pokojné a vzkvétající společnosti“.

Arcibiskup se dovolával zásady subsidiarity, která patří k principům katolického sociálního učení, a uvedl, že k rozhodování by mělo docházet na „co možná nejnižší místní úrovni“. Tento princip pomáhá lidem, aby se stali v zásobování potravinami soběstačnými nebo si mohli vydělávat na živobytí tak, že své výrobky budou vyměňovat za jídlo.

Potravinové zabezpečení by mělo být zásadním cílem, řekl arcibiskup, „aby bylo na světě méně lidí trpících chudobou a hladem“.