Podle bejrútského arcibiskupa je Malúla znamením krize arabské civilizace

Únos řeholnic poukazuje na „ztrátu veškeré duchovní citlivosti ze strany únosců, kteří nemají smysl pro hodnoty, jež vyznává jejich náboženství“. S tím, jak se konflikt šíří, bychom se měli obávat, že vyroste celá generace, která již nebude věřit v nic jiného než v peníze, zbraně, sílu a nadvládu.**

Únos dvanácti řádových sester z kláštera v Malúle (Sýrie) je známkou toho, že se „arabská civilizace nachází v krizi“, řekl v pondělí při mši v kostele sv. Tekly bejrútský maronitský arcibiskup Boulos Matar.

Tato bohoslužba byla součástí ekumenického modlitebního setkání za řeholnice držené jako rukojmí muslimskou fundamentalistickou skupinou bojující proti syrskému režimu. Setkání zorganizovala televizní stanice Lumière d'Orient patřící do skupiny Télé-Lumière, jejíž generální ředitel Jacques Kallassi na této akci také hovořil.

Přítomni byli biskupové Boulos Matar a Roland Abou Jaoudé (maronitská církev), Georges Saliba (syrská pravoslavná církev), Michel Kassarji (chaldejská církev), Cyrille Bustros (řecko-katolická církev), Yuhanna Battah (syrská pravoslavná církev) a mnoho kněží ze všech těchto církví.

Ve svém kázání biskup Boulos Matar zmínil velmi závažný problém „krize civilizace“, která charakterizuje vývoj vojenské situace v Sýrii.

Podle jeho názoru je jedním z nejzávažnějších aspektů této krize únos řeholních sester z jejich kláštera a únos biskupů Boulose Yazigiho a Yuhanny Ibrahima.

„Ve světle toho, co se děje,“ řekl biskup, „není snad zřejmé, že vývoj v Sýrii a dalších zemích tohoto regionu ovlivňuje závažná krize civilizace? Tento vývoj nelze vysvětlit ničím jiným než ztrátou veškeré duchovní citlivosti ze strany únosců, kteří nemají smysl pro hodnoty, jež vyznává jejich náboženství...“

„To, co se děje, nemůžeme popsat jinak než jako otevřené a přímé odmítnutí Boží vůle. Žádný Arab nemůže přijmout toto znamení časů, tuto krizi hodnot. Odkdy bereme ženy jako rukojmí? Takovéto jednání je v naprostém rozporu s důstojností arabské civilizace a s její vznešenou pověstí.“

„Přestože se jedná o jednotlivé činy,“ dodal bejrútský maronitský arcibiskup, „skutečností zůstává, že nemůžeme oddělit provinění několika osob od širšího kontextu, ve kterém byly tyto činy spáchány, neboť vzbuzují přímé otázky ohledně vztahu, který by měl existovat mezi křesťany a muslimy v Mašreku a ve světě.“

Generální ředitel společnosti Télé-Lumière Jacques Kallassi ve svém projevu zdůraznil, že „kromě dalšího šíření války se musíme obávat, že vyroste celá generace, která již nebude věřit v nic jiného než v peníze, zbraně, sílu a nadvládu“.

Ba co více, ve skutečnosti se nebojíme, že budeme donuceni odejít. Obáváme se toho, co by se stalo, kdybychom tuto oblast opustili,“ dodal.