23.02.2014, Asia News
Inspirován „poctivostí a svatostí“ kněží, se kterými se setkal v dětství, se rozhodl konvertovat a poté uposlechnout povolání ke kněžství.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Toto je příběh života a víry P. Bruslee Lamina, etnického Khásího, který jako teenager konvertoval ke katolicismu. Den za dnem jeho víra rostla tak, že se nakonec rozhodl pro zasvěcený život. 26. ledna byl vysvěcen a stal se prvním diecézním knězem ve své komunitě.
Khásíové jsou etnickou skupinou původem z Méghálaje, státu v severovýchodní Indii. Většina Khásíů stále žije v tomto státě, ale někteří se přestěhovali do sousedního Ásámu a Bangladéše. Do komunity P. Bruslee se katolicismus dostal s misionáři z kongregace Svatého Kříže, kteří přišli do oblasti Moulovibazar, kde většina lidí vyznává animismus a pracuje na čajových plantážích.
Misionáři otevřeli školy a zřídili ubytovnu. Když mladý Bruslee navštěvoval jedno z těchto zařízení, seznámil se s křesťanstvím. V osmé třídě vyjádřil svou touhu konvertovat. S podporou rodiny, která mu nebránila v jeho duchovní cestě, byl pokřtěn a přijal první svaté přijímání. Po absolvování školy vstoupil Bruslee do semináře, kde studoval 12 let.
„Kromě misionářů, které jsem potkal, mě inspiroval můj otec, abych přijal toto své povolání,“ řekl mladý kněz agentuře AsiaNews. „Moji rodiče jsou velmi šťastní, že jsem se stal knězem.“ „Katoličtí misionáři působí mezi lidem kmene Khásí a usilují o jeho sociální a duchovní rozvoj,“ řekl P. Dominic Sarkar, farář v Srimangalu.
„A nyní,“ řekl agentuře AsiaNews, „tato komunita dává univerzální církvi kněze.“
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
05.10.2026, RC Monitor 18/2026
Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.