Víra chrání psychiku

21.02.2014, Kathnet

Byly vyvráceny dřívější teorie psychiatrů, jež podezíraly náboženství, že je příčinou psychóz – od té doby vznikl velký počet studií, které dosvědčují, že věřící lidé mají mimořádně silnou psychiku.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

**Víra chrání psychiku. Věřící lidé jsou například méně náchylní k depresím, a to i když jsou jimi dědičně zatíženi. Vyplývá to z nejnovějších lékařských studií, provedených například na newyorské Kolumbijské univerzitě. Jak oznámil list Frankfurter Allgemeine Zeitung, vyvracejí se tím dřívější teze psychiatrů, kteří – pod vlivem psychoanalýzy – po dlouhou dobu podezřívali náboženství, že je příčinou neuróz.**

Od té doby ale vzniklo velké množství studií, které dosvědčují, že věřící lidé mají obzvláště silnou psychiku. Mají například více rozvinutou sebeúctu, zatímco se běžně mělo za to, že víra spíše podněcuje silné pocity viny, které sebevědomí člověka ničí. Asi 80 procent těchto studií se týká duševního zdraví. Ale i po tělesné stránce dopadli věřící lidé dobře. Přičítá se to tomu, že díky víře získávají pocit smysluplnosti a sociální vazby.

Výzkumný tým psychiatrů a neurologů na Kolumbijské univerzitě po několik desítek let zkoumal více než 100 lidí, z nichž určitá část byla kvůli rodinné anamnéze velmi náchylná k depresi. Přitom bylo velmi nápadné, že osoby, pro které byla jejich víra důležitá, mnohem méně trpěli depresí. U potomků depresemi trpících rodičů se riziko, že v průběhu následujících deseti let také onemocní depresí, snížilo dokonce o 90 procent.

Přitom byl důležitější význam, jaký dotyční lidé víře přikládají, než jak často navštěvují bohoslužby. Při tomografických vyšetřeních bylo zjištěno, že věřící lidé měli v určitých oblastech mozku vytvořenou silnější vrstvu mozkové kůry než účastníci výzkumu, pro které náboženství nic neznamenalo.

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.