Bill Gates: Má smysl věřit v Boha

26.03.2014, Christian Post


Bill Gates, nejbohatší muž na světě, v nedávném rozhovoru prozradil, že jeho rodina chodí do katolického kostela a že náboženská morálka inspiruje značnou část jeho charitativní činnosti. Sdělil také své osobní myšlenky o Bohu a největších problémech, kterým čelí současný svět.

„Náboženské morální systémy jsou, myslím, velmi důležité.**

Naše děti vychováváme v náboženském duchu: chodí do katolického kostela, do nějž chodí Melinda a i já se tamějšího života účastním. Mám v životě veliké štěstí, a proto je mou povinností snažit se snížit nespravedlnost ve světě. A i to je určitý druh náboženské víry. Myslím, že je to přinejmenším morální přesvědčení,“ řekl Gates v rozhovoru pro časopis Rolling Stone, který vyjde 27. března.

Na otázku, zda věří v Boha, odpověděl: „Myslím, že má smysl věřit v Boha, ale nevím přesně, která rozhodnutí se kvůli tomu budou lišit.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Zároveň řekl, že souhlasí s „lidmi jako Richard Dawkins, že lidstvo cítilo potřebu vytvářet mýty o stvoření“.

„Než jsme doopravdy začali rozumět nemocem, počasí a podobným věcem, vytvářeli jsme pro ně falešná vysvětlení. Nyní věda zaplnila některé oblasti – ne všechny –, které dříve zaplňovalo náboženství,“ řekl. „Ale tajemství a krása světa je naprosto úžasná, a neexistuje žádné vědecké vysvětlení, jak k tomu všemu došlo. Řeknete-li, že to bylo vygenerováno náhodnými čísly, pak to vypadá, víte, jako dosti bezcitné stanovisko“ (směje se).

Na seznamu miliardářů sestaveném časopisem Forbes v roce 2014 obsadil zakladatel společnosti Microsoft příčku nejbohatšího muže světa, jehož jmění údajně dosahuje 76 miliard dolarů.

Tento inovátor technologií odstoupil ze své pozice šéfa Microsoftu, aby se mohl více soustředit na filantropii. V roce 2000 založil Bill & Melinda Gates Foundation, která je považována za jednu z nejštědřejších organizací na světě.

Nadace darovala peníze a zahájila programy pro různé záležitosti po celém světě. Má divizi globálního zdraví zaměřenou na pokrok ve vědě a technice pro záchranu lidských životů v rozvojových zemích, globální rozvojové programy v oblasti zemědělství, vodních zdrojů a kanalizace, finanční služby pro chudé a vzdělávací programy v USA, abychom jmenovali alespoň některé.

Vyjádřil naději, že dětská obrna, na kterou se jeho nadace zaměřuje nejvíce, bude vymýcena, a že v roce 2035 již nebude existovat žádná zásadně chudá země, přičemž poukázal na úspěchy Brazílie, Mexika, Thajska a Indonésie.

Pokud jde o jeho největší obavy pro příštích 50 let, řekl, že svět musí udělat více pro řešení změn klimatu, bojovat proti rozšířenému terorismu a vypořádat se s globálními zdravotními problémy.

„Domnívám se, že každé zdravé dítě, každá nová silnice pomáhá zemi vydat se lepší cestou, ale nestabilita a války se budou čas od času objevovat, a já nejsem odborník na to, jak se jich zbavit,“ řekl.

„Kéž by to nějaký vynález nebo pokrok vyřešil. Ale určitě v příštích 50 nebo 100 letech dojde k nějakým zlým věcem, doufejme však, že ne v takovém rozsahu, že by, řekněme, milion lidí zemřel na pandemii či v důsledku jaderné katastrofy nebo bioterorismu.“

V obsáhlém rozhovoru Gates také odsoudil imigrační zákony v USA jako „opravdu, opravdu špatné“ a zesnulého Steva Jobse nazval géniem.


Další články



Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.