Krym: Katolíci mají strach a mnozí balí kufry

Po krymském referendu, které EU odsoudila jako nepřijatelné, katolíci na tomto poloostrově balí kufry, prodávají své domy a odcházejí žít do jiných částí Ukrajiny. „Nikdo neví, co se bude dít. Mnozí se snaží prodat své domy a odejít,“ řekl katolický kněz z Kerče P. Mychajlo Milchakovskyj washingtonské agentuře „Catholic News Service“ (CNS).**

Obavy panují zejména uvnitř řeckokatolické církve sjednocené s Římem. Ta nemá v Rusku žádný právní status a o víkendu došlo k únosu kněží. Bylo nahlášeno, že zmizeli tři kněží, ti se však potom zase objevili.

Jak oznámila řeckokatolická církev v Kyjevě, jeden z oněch tří kněží, vojenský kaplan Mykola Kvič ze Sevastopolu, se nyní nachází ve vnitrozemí Ukrajiny. Členové jeho farnosti mu pomohli opustit Krym. Také dva další původně pohřešovaní duchovní pobývají na bezpečném místě, uvedla Církev bez dalších podrobností. Kvič byl unesen v sobotu na několik hodin ze svého kostela domnělými proruskými silami. V neděli odpoledne zmizel znovu. Církev na svých internetových stránkách vyjádřila obavu, že mohl být podruhé unesen.

Hlavu řeckokatolické církve na Ukrajině, kyjevského arcibiskupa Svjatoslava Ševčuka, by měl ve Vatikánu přijmout papež František.

O víkendu Ševčuk v jednom rozhovoru označil odtržení Krymu od Ukrajiny za nepřijatelné, a to nejen pro stát, ale i pro celou společnost. „Myslím, že nesmíme Krym obětovat, protože to by znamenalo obětovat mír na celém světě,“ řekl würzburskému deníku Tagespost. Poloostrov měl být demilitarizován, aby se rostoucí napětí mohlo vyřešit pokojnou a diplomatickou cestou.

Ze 46 milionů obyvatel převážně pravoslavné Ukrajiny je podle údajů Církve 5,5 milionu řeckokatolíků. Dále asi 1,5 milionu členů této Církve žije v zahraničí.

Ukrajinská řeckokatolická církev vznikla v 16. století, kdy pravoslavní biskupové v knížectvích ovládaných Poláky vytvořili unii s římským papežem. V roce 1946 došlo k vynucenému sloučení ukrajinských uniatských diecézí s moskevským patriarchátem.

Řeckokatolická církev přežila, ale v podzemí a pronásledována. Otázka unie byla doposud hlavní překážkou v ekumenickém dialogu mezi Římem a Moskvou. V důsledku zcela nové orientace a ekumenického směřování ukrajinského pravoslaví, které si vytváří stále větší odstup od Moskvy, se ruská církev dostává do argumentační nouze.

Na Krymu při nedělním referendu hlasovalo 96,6 procenta voličů pro připojení poloostrova k Ruské federaci. Ukrajinská vláda, EU a USA považují toto hlasování za nelegitimní a varují Moskvu před anexí Krymu.