Historické slyšení v Evropském parlamentu

Byl to opravdový thriller. Ale výsledek nemohl pro zastánce největší občanské iniciativy EU, Jeden z nás, dopadnout lépe. Evropský parlament nikdy předtím ve své historii nezažil tak upřímnou a čestnou rozpravu o nekonzistentnosti EU, pokud jde o ochranu každé lidské bytosti od okamžiku početí.**

Co se dělo v zákulisí? Dva dny před jednáním obdržel výbor občanů dopis s návrhem programu jednání, který byl bez souhlasu výboru občanů změněn. Jak se ukázalo, Evropský parlament se snažil dát minimální prostor zástupcům iniciativy „Jeden z nás“ a volný čas měl být zaplněn prohlášeními poslanců Evropského parlamentu. Vzhledem ke kontroverzím, které „Jeden z nás“ během posledních dvou let v určitých kruzích vytváří, se někteří poslanci zřejmě rozhodli, že uspořádají pro zástupce iniciativy přednášku, místo aby naslouchali, jak by se při takovém slyšení slušelo.

Obzvláště šokující bylo, že v prvním kole byl poskytnut prostor čtyřem poslancům a dvěma komisařům, aby přednesli svá stanoviska ještě předtím, než bylo výboru občanů vůbec umožněno představit iniciativu a její cíle.

Jako by toho nebylo dost, poslanci Evropského parlamentu, který v uplynulých dnech veřejně prohlašoval, že cílem jeho účasti na veřejném slyšení je rozbít iniciativu „Jeden z nás“, a který se ji snažil odmítnout pomocí nenávistných výrazů jako „bandu náboženských extremistů“, byl ve změněném programu třikrát poskytnut prostor k proslovu.

10. dubna v ranních hodinách byl předsedovi Martinu Schulzovi a čtyřem předsedům parlamentních výborů, kteří měli při slyšení přednést své stanovisko, zaslán protestní dopis s žádostí o rychlou změnu programu jednání.

Dnes ráno v 8:50, když už místnost zaplnilo 400 lidí, kteří dychtivě očekávali jednání, Gregor Puppinck, zástupce výboru občanů „Jeden z nás“ pohrozil, že jednání odvolá, pokud Evropský parlament nestáhne program, který se v podstatě rovná pokryteckému jednání, jehož účelem je omezit svobodu představit to, co iniciativa „Jeden z nás“ vyjadřuje.

V 9:15 jednání konečně začalo; s patnáctiminutovým zpožděním a změněným programem, který již byl v souladu s požadavky zástupců iniciativy „Jeden z nás“.

Od té chvíle jsme byli svědky velice kultivované debaty, nejlepší, jaká se kdy v Evropském parlamentu konala na téma zákazu financovat z prostředků Evropské unie jakékoli činnosti, jež zahrnují nebo předpokládají ničení lidských embryí.

Gregor Puppinck, hovořící jménem iniciativy „Jeden z nás“, zahájil schůzi těmito slovy: „Náš požadavek je prostý, konkrétní a v souladu se zákony EU. Žádáme o zařazení etické doložky do finančních nařízení EU, která by výslovně vylučovala jakékoli ničení lidských embryí.“

Jeho úvodní prohlášení neponechávalo žádný prostor pro nesprávnou interpretaci cílů a záměrů občanské iniciativy „Jeden z nás“. Vyzval Evropskou komisi k legislativní činnosti, a tudíž toto slyšení neznamenalo ukončení občanské iniciativy, ale začátek legislativního procesu. Toho procesu, který hodláme dovést až do konce.

Následovaly dvě tematické prezentace. Jedna o embryonálním výzkumu, kterou vedl prof. Filippo Vari, jenž formuloval výzvu k právní konzistenci s rozsudkem Evropského soudního dvora v Brüstleově případě, v němž soud prohlásil, že lidské embryo má nárok na právní ochranu od početí. Druhou prezentaci vytvořila Sophia Kuby, ředitelka European Dignity Watch, o rozvojové pomoci EU a potratech. Ve své prezentaci ukázala, jak EU financuje potraty po celém světě, a vyzvala Evropskou komisi, aby zvýšila etické standardy a právní konzistenci své rozvojové pomoci a politiky veřejného zdraví.

Mnozí poslanci EP ve svých prohlášeních důrazně podpořili výzvu k zahájení legislativního procesu, který povede k zákazu financovat z prostředků EU činnosti, při kterých jsou ničena embrya.

Zatímco zástupci iniciativy „Jeden z nás“ a poslanci hovořící ve prospěch iniciativy projevili zdravé právní myšlení, poskytli důvěryhodná fakta a vědecké důkazy na podporu svých tvrzení, většina poslanců mluvících proti iniciativě se snažila navzájem trumfovat neodůvodněnou kritikou, úmyslnou dezinterpretací cílů iniciativy – například tvrdili, že je zaměřená proti ženám, proti rozvojové pomoci –, a vyslovovali i další obvinění, kterým by bylo možno snadno předejít, kdyby se tito poslanci obtěžovali přečíst si text s návrhy iniciativy „Jeden z nás“.

Prohlášení vydané Evropskou humanistickou federací je příkladem argumentů používaných v boji proti této iniciativě.

Puppinck na závěr setkání odmítl, že by iniciativa „Jeden z nás“, která splnila všechny podmínky požadované Evropskou komisí, vedla ke zneužití pravomoci. Komise již ověřila a potvrdila, že legislativní návrh iniciativy „Jeden z nás“ spadá do kompetencí EU, respektuje evropské zákony a základní práva. Kromě toho byla politická legitimita této iniciativy prokázána téměř dvojnásobkem požadovaného počtu podpisů (1,7 milionu registrovaných, více než 2 miliony přijatých).

Puppinck prohlásil, že není na Evropské komisi, aby posuzovala, zda iniciativa je, či není politicky vhodná. Evropská komise by spíše měla respektovat mechanismy participativní demokracie zřízené Lisabonskou smlouvou, a proto má povinnost reagovat na petici zahájením plnohodnotného legislativního procesu odpovídajícího požadavkům iniciativy „Jeden z nás“.