Křesťan odsouzen k trestu smrti za rouhání

Sawan Masih byl odsouzen na konci soudního řízení, které se konalo ve vězení kvůli vysokému riziku islamistických útoků. Právníci tohoto křesťana oznámili, že se proti rozsudku odvolají. Náboženští představitelé a skupiny občanské společnosti vyjádřili svůj hněv a pobouření nad rozhodnutím soudu. Podle biskupa Rufina Anthonyho jsou „falešná obvinění týráním“.** Odvolací řízení s Asiou Bibi bylo stanoveno na 14. dubna.

Soud v Lahore (Paňdžáb) odsoudil k smrti křesťana na základě (falešného) obvinění z rouhání. Během násilností, které v loňském roce propukly v souvislosti s tímto případem, islámští fundamentalisté zapálili a zničili více než 150 křesťanských domů a dva kostely.

Sawan Masih byl odsouzen při procesu, který se konal ve vězení, kde je držen. Úřady z bezpečnostních důvodů zvolily toto řešení namísto veřejného řízení v soudní síni. Policie varovala před vysokým rizikem, že by obviněný mohl být cestou z věznice nebo zpět napaden.

Soudce Chaudhry Ghulam Murtaza shledal obžalovaného vinným na základě paragrafu 295 C pákistánského trestního zákoníku, a odsoudil jej k trestu smrti oběšením a pokutě ve výši 200 000 rupií (více než 2 000 dolarů).

Nařídil také propuštění 83 osob na kauci. Jedná se o lidi, kteří se účastnili útoku na Josefovu kolonii v Lahore. Podle něj bylo možno v celém případu obžalovat jen tohoto křesťana, protože velmi silně pobouřil veřejné mínění.

Sawanovi právníci oznámili, že se hodlají proti rozsudku odvolat, protože obvinění vznesená proti Sawanu Masihovi jsou nepravdivá. Podle důkazních materiálů tento šestadvacetiletý křesťan přišel k muslimskému holiči Imranu Shahidovi, aby si u něj nechal ostříhat vlasy. Ten jej však odmítl obsloužit, oba se začali hádat a muslim se urážlivě vyjádřil o křesťanství.

Nakonec Shahid a další lidé odešli na nedalekou policejní stanici a podali na Masiha stížnost podle paragrafu 295 C pákistánského trestního zákoníku, tzv. zákona o rouhání, a tvrdili, že tento křesťan byl opilý a urazil proroka Mohameda. Krátce nato policie Masiha zatkla.

Během vlny násilí, které v důsledku tohoto incidentu propuklo, nezjištěné osoby znesvětily také památník Shahbaze Bhattiho v hlavním městě.

V rozhovoru pro AsiaNews Mons. Rufin Anthony, biskup z Islámábádu/Rávalpindí, řekl: „Je smutné, když vidíme, že byl uložen trest smrti zjevně na základě falešného obvinění.“ Sawan Masih „nemá všeobecné vzdělání a ani neví, z čeho byl obviněn,“ dodal biskup. Ba co více, útok na Josefovu kolonii „je jasným příkladem týrání páchaného na základě zákona o rouhání“.

„Modleme se za Sawana Masiha a Asiu Bibi,“ vyzval biskup, „neboť oba čekají na spravedlnost.“ Z tohoto důvodu v příštím týdnu vyhlašujeme den modliteb za pronásledované“.

Podle P. Johna Arshada, který se setkal se Sawanovými obhájci, je tento mladík „křivě obviněn“. P. Arshad, který slouží v diecézi Lahore, tvrdí, že soud „zcela ignoroval fakta a uložil trest smrti pod tlakem extremistů“. Bohužel, poznamenal, „spravedlnost byla v Pákistánu popřena“.

Proti rozsudku se staví i mnoho skupin občanské společnosti. Podle Rizwana Paula, generálního tajemníka Masih Foundation a Life for All Pakistan, „obžaloba z rouhání v podstatě znamená odsouzení“.

„Zákon o rouhání,“ vysvětluje, „je využíván k vyrovnávání osobních účtů. Lidé, kteří připravili 150 rodin o střechu nad hlavou, byli propuštěni bez trestu, zatímco nevinný člověk byl na základě falešného obvinění odsouzen k smrti.“

Společně s dalšími lidmi plánuje uspořádat modlitební a protestní vigilii za Asiu Bibi a za Sawana Masiha.

„Musíme pozvednout hlas proti bezpráví,“ řekl Amir Agha, aktivista z Lahore, který se chystá k účasti na této akci, aby prokázal svou solidaritu s křesťanskou komunitou.

Asia Bibi, křesťanská matka pěti dětí, je další obětí zákona o rouhání a v současné době čeká v cele smrti na řízení soudu, který bude projednávat její odvolání.

V jejím případě se zdá, že první slyšení bylo konečně stanoveno na 14. dubna (po dvou odkladech). V minulosti islamisté výhrůžkami naléhali na soud a úřady, aby řízení odložily.

Katolická církev i protestantské církve již několik let volají po zrušení „černého zákona“. Zákon v roce 1986 vyhlásil tehdejší diktátor Muhammad Zia-ul-Haq, aby uspokojil požadavky islamistů. Podle tohoto zákona má být potrestán doživotním vězením nebo smrtí každý, kdo znesvětí Korán nebo urazí proroka Mohameda.

Podle údajů shromážděných Národní komisí pro spravedlnost a mír (NCJP) pákistánské biskupské konference bylo podle tohoto zákona od roku 1986 do srpna 2009 z rouhání obviněno nejméně 964 lidí. Mezi nimi bylo 479 muslimů, 340 ahmadiů, 119 křesťanů, 14 hinduistů a 10 osob, u kterých vyznání není známo.

Ve stejném období se více než 40 nevinných lidí stalo obětí mimosoudních vražd (provedených buď jednotlivci, nebo davem).