27.04.2014, TS ČBK
Vatikán: „Jsou to právě svatí, kdo posunují církev dál a umožňují jí růst,“ prohlásil papež František během nedělní kanonizace dvou svých předchůdců, Jana XXIII. a Jana Pavla II. Mši svatou pod širým nebem koncelebroval také emeritní papež Benedikt XVI., s nímž se František dvakrát pozdravil. Přítomno bylo rovněž na 150 kardinálů, 700 biskupů a odhadem 800 tisíc poutníků. Podle médií mohly bohoslužbu sledovat na celém světě dvě miliardy lidí.
Jan XXIII. a Jan Pavel II. podle Františka spolupracovali s Duchem svatým, aby obnovili církev podle původní podoby, kterou jí dávali svatí v průběhu staletí. Papeže Roncalliho nazval František „papežem učenlivosti vůči Duchu svatému“, a to především kvůli svolání II. vatikánského koncilu. Polského pontifika Wojtylu zase označil „papežem rodiny“, neboť on sám chtěl, aby se na něj takto vzpomínalo.
V začátku kázání Svatý otec, hlavní celebrant dnešní slavnosti, komentoval evangelium, které popisovalo setkání apoštola Tomáše s Ježíšem. „Ježíšovy rány jsou trvalým znamením Boží lásky k nám a jsou nezbytné k víře v Boha. Nikoli k víře v to, že Bůh existuje, ale k víře v Boha, který je láska, milosrdenství a věrnost. Svatý Petr s použitím Izaiášových slov píše křesťanům: ´Jeho ranami jste uzdraveni´,“ uvedl pontifik.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Svatí Jan XXIII. a Jan Pavel II. se těchto ran dotýkali zblízka: „Měli odvahu dívat se na Ježíšovy rány, dotýkat se Jeho probodených rukou a otevřeného boku. Neostýchali se Kristova těla, nepohoršovali se nad ním a jeho křížem; nestyděli se za tělo bratra, protože v každém trpícím člověku spatřovali Krista.“
František také připomněl pohnuté události XX. století, kterých byli oba svatí papežové svědky. Zkušenost s ranami ukřižovaného a vzkříšeného Krista jim však v těchto událostech dodávala naději. „Poznali tragédie tohoto století, ale nepodlehli jim. Mocnější v nich byl Bůh, silnější byla víra v Ježíše Krista, Vykupitele člověka a Pána dějin; silnější v nich bylo Boží milosrdenství, které se ukazuje v těchto pěti ranách; silnější byla mateřská blízkost Mariina,“ řekl František a dodal, že právě milosrdenství a láska je jádrem evangelia.
S II. světovou válkou se Jan XXIII. setkal v jihovýchodní Evropě, kde koordinoval pomoc pronásledovaným občanům židovské národnosti. Odhaduje se, že v tomto období pomohl až 25 tisícům Židů. I za doby nástupu socialismu podnikal diplomatické kroky ke zmírnění napětí na evropském kontinentu.
Jan Pavel II. pak měl výrazný vliv na pád komunismu v Evropě. Jak uvedl postulátor procesu jeho svatořečení Slawomir Oder, někdejší tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov při jedné příležitosti prohlásil: „Komunismus jsem nezničil já, ale Jan Pavel II.“ A v roce 1992 poslal Gorbačov do Vatikánu dvoustránkový dopis nazvaný O římském papeži, v němž vyjadřuje přesvědčení, že to byl právě papež, kdo rozhodujícím způsobem změnil směřování dějin.
„Nedošlo by k naplnění, kdyby nebylo polského papeže, který je také otcem Solidarity a duchovním tvůrcem změn, které jsme mohli prožívat a které bychom měli učinit součástí našeho života, bránit je a nikdy se jich nevzdat. Především my, občané České republiky, ať věřící nebo nevěřící, máme důvod být Janu Pavlu II. vděčni,“ okomentoval historický přínos polského papeže pro Český rozhlas kardinál Dominik Duka.
Mnichovský arcibiskup Reinhard Marx, který je jedním z osmi kardinálů, jež pomáhají papeži Františkovi s reformou konstituce Pastor bonus o římské kurii, v této souvislosti zase dnes (27. dubna 2014) připomněl slova Jana Pavla II., která pronesl v roce 1996 u Branderburské brány: „Žádna svoboda není bez lásky. Člověk je povolaný ke svobodě. Plnost a dokonalost této svobody má jméno: Ježíš Kristus.“
Nedělního svatořečení se zúčastnili nejméně dva lidé, kteří byli zázračně uzdraveni na přímluvu Jana Pavla II. Floribeth Mora Diaz, jejíž zázrak uzdravení žaludku byl použit v procesu kanonizace, přinesla na stojan vedle oltáře relikvii světce. Řádová sestra Marie Simone Pierre, jež byla zázračně vyléčena z Parkinsonovy nemoci, četla
jednu z přímluv.
Obřadu se zúčastnil také někdejší polský prezident a představitel hnutí Solidarita Lech Walesa. Ze 120 přítomných delegací jich bylo 24 vedených nejvyššími představiteli země a 10 předsedy vlád. Papež František měl možnost se setkat například s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a jeho manželkou, předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem nebo bývalým belgickým králem Albertem II. a jeho manželkou Paolou. Českou delegaci vedl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, vládu zastupoval ministr kultury Daniel Herman a ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Z českých a moravských biskupů byl přítomen např. kardinál Dominik Duka, kardinál Miloslav Vlk, královéhradecký biskup Jan Vokál nebo olomoucký arcibiskup Jan Graubner a samozřejmě nechyběli ani čeští poutníci z různých koutů republiky.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
29.09.2026, RC Monitor 17/2026
Všimli jste si, že demografickým obavám, se kterými jsme konfrontováni, se v nedávné době velmi prudce otočilo znaménko? Tak dlouho se spekulovalo o přelidňování planety, až je z toho zavírání porodnic, opakované pokořování statistického dna stran nově narozených a vrásky z nedostatečné kopulace populace.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.