20.05.2014, Královéhradecké biskupství
23. května 2011 zemřel arcibiskup Karel Otčenášek, výrazná postava novodobých dějin hradecké diecéze. V den třetího výročí jeho úmrtí za něj bude v katedrále sloužit requiem jeho pomocný biskup Josef Kajnek.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Mše svatá začíná v pátek 23. května 2014 v 18:30 hodin. Po jejím skončení bude v katedrále pokračovat program Noci kostelů (více zde).
Arcibiskup Karel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí. Teologii studoval v Hradci Králové a v Římě, kde byl v roce 1945 vysvěcen na kněze. V roce 1950 byl jmenován biskupem s pověřením řídit hradeckou diecézi v případě uvolnění biskupského stolce, vysvěcen byl 30. dubna v kapli na biskupství.
Po smrti svého předchůdce biskpa Mořice Píchy v roce 1965 však úřad nemohl převzít, komunistická totalita ho na více než deset let uvěznila a i po jeho propuštění bránila obsazení biskupského stolce v Hradci Králové. Až 21. prosince 1989, po pádu režimu, papež Jan Pavel II. potvrdil Karla Otčenáška jako sídelního biskupa v Hradci Králové. 27. ledna 1990 se v katedrále ujal úřadu. Vykonával ho až do roku 1998, kdy mu bylo 78 let. Papež Jan Pavel II. mu tehdy udělil titul arcibiskupa. Karel Otčenášek zemřel 23. května 2011.
Osobnost arcibiskupa Karla Otčenáška letos připomene také Diecézní setkání seniorů a jejich přátel v sobotu 7. června (více o něm zde).
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.