Papež František ukončil cestu po Svaté zemi

František jako papež smíření mezi národy, dialogu, porozumění a setkání; modlící se za mír, vyzývající k toleranci, vnímající utrpení a bolesti doby, jdoucí "ke kořenům", hovořící "jasnou řečí". Takto může být přijímán nástupce svatého Petra i po uplynulé cestě do Svaté země.**

Výše uvedené potvrdil i v průběhu programu své blízkovýchodní mise. Navštívil jeruzalémskou mešitu, setkal se se zdejší hlavou islámské obce Velkým muftím, vyzval křesťany, muslimy a židy k toleranci.

Na Chrámové hoře, místě, kde stojí významné mešity, požádal papež všechny ty, kdož přináležejí k tzv. abrahámovským náboženstvím, tedy křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. "Naučme se chápat bolest ostatních, ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu Božím," vyzývá je na tomto místě papež.

Po modlitbě u Zdi nářků, kde přečetl své přání a, stejně jako židovští věřící i jeho dva předchůdci, vložil lístek s modlitbou do spáry mezi jejími kameny, se vydal na hřbitov na Herzlově vrchu. Zde jsou pohřbeni izraelští politici a padlí vojáci. Mimo předem daný program se následně zastavil u památníku izraelských obětí teroristických útoků. V památníku obětem holokaustu Jad Vašem označil vyvražďování Židů "za nezměrnou tragédii". A doslova zahanbeně se zde pozastavil nad mírou utrpení, které je člověk schopen způsobit.

Bůh "věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale snad ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast," uvedl k tomu mj. dle agentur papež. A prosí zde také Boha: "Nezapomeň na nás ve své milosti".

V průběhu dne se papež sešel i s vrchními rabíny aškenázské a sefardské komunity. Na tomto místě připomněl, že by bylo dobré, kdyby mladí Židé věděli více o křesťanství. V rezidenci Šimona Perese zase vyslovil přání, aby byl židům, muslimům i křesťanům zajištěn volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě. "Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou," řekl František.

Prezident státu Izrael zde potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, které papež v neděli koncipoval jako výzvu ke společné modlitbě za mír, a to i s palestinským předákem Mahmúdem Abbásem. ČTK s odvoláním na agenturu Reuters uvádí, že by se tak mělo stát již 6. června.

Papežská cesta po svatých místech je plna různých symbolů. Svou roli sehrály i dnes. V zahradě prezidentského paláce v Jeruzalémě totiž papež společně s Peresem zasadili olivovník; symbol míru. Následně toto gesto zopakoval ještě i v Getsemanské zahradě, místě kde se Ježíš před svým zatčením modlil.

Závěrem své pouti po Svaté zemi sloužil, spolu se zdejšími ordináři, mši na místě Kristovy poslední večeře. "Poslední večeře nám připomíná sdílení, bratrství, harmonii a mír mezi námi," prohlásil František, zdůrazňuje tak také zde svou vizi Církve jako "nové rodiny".

Zdánlivě jen pouhý výčet událostí proběhlých tisíce kilometrů od nás, jejichž důsledky nemusí být vidět hned.