Křesťané a muslimové jsou v Nigérii jednotní, říká biskup

Únos více než 200 školaček, který v dubnu provedla skupina Boko Haram, probudil mezi Nigerijci i lidmi z celého světa solidaritu, a to i napříč různými náboženstvími, řekl jeden z tamějších biskupů.**

Dívky, většinou ve věku 16 až 18 let, byly uneseny 14. dubna z internátní školy v Bornu – státě na severovýchodě Nigérie. K odpovědnosti za únos se přihlásili členové radikální islamistické skupiny Boko Haram. Všechny, kromě 53 dívek, kterým se podařilo uprchnout, jsou stále ještě v rukou únosců.

„Jsou to nevinné dívky a každá lidská bytost z toho má velmi špatný pocit. Život je posvátný,“ řekl 13. května arcibiskup Ignatius Kaigama z Josu mezinárodní katolické charitativní organizaci Pomoc církvi v nouzi.

Boko Haram terorizuje Nigérii od roku 2009, ale tento incident vzbudil mezinárodní pozornost. Podle arcibiskupa Kaigamy je tomu tak proto, „že jsou to nevinné dívky, a také proto, že tento čin způsobuje utrpení ženám, matkám těchto dětí. A ženy se spíše dokáží identifikovat s bolestí druhých. Ženy začaly demonstrovat – křesťanky i muslimky.“

„Nigerijci bok po boku hájí svobodu a lidskou důstojnost; jejich společný hlas sílí. Hlas, který říká: Násilí není nikdy cesta.“

Arcibiskup poznamenal, že skupina Boko Haram, jejíž název znamená „západní vzdělání je hříšné“, nejprve tvořila opozici vůči křesťanství a západním hodnotám, ale poté svou působnost rozšířila. Tato radikální islamistická skupina zabíjí také umírněné muslimské duchovenstvo a usiluje o zavedení práva šaría v Nigérii.

„Nyní již nejde o rozdělení mezi severem a jihem ani mezi muslimy a křesťany. Záleží na jednotlivých lidech.“

Arcibiskup Kaigama uvedl, že ač většina unesených dívek jsou křesťanky, „je také pravda, že uneseno bylo i několik muslimek. Tento incident je tudíž dalším důkazem, že se Boko Haram do jisté míry zaměřuje i na muslimy.“

Tato militantní skupina – kterou USA v loňském roce označily za zahraniční teroristickou organizaci poté, co lidskoprávní organizace několik let k tomuto označení vyzývaly – se staví zásadně proti vzdělávání dívek.

Boko Haram, řekl arcibiskup, chce „zasáhnout srdce Nigérie. Jsem velmi znepokojen. Tyto dívky nikdy nebyly mimo svou vesnici a nyní se nacházejí v buši. Modlím se, aby náboženské hodnoty, které organizace Boko Haram prosazuje, vedly její členy k respektování důstojnosti těchto dívek.“

Při útocích Boko Haram byly od roku 2009 zabity tisíce lidí. Podle BBC bylo jen v roce 2014 zabito 1500 osob. OSN odhaduje, že útoky mají za následek více než 470 000 vnitřně vysídlených osob a asi 57 000 uprchlíků.

Nigerijská vláda je kritizována za to, že nedokáže zajistit bezpečnost a adekvátně reagovat na masové únosy i na celou krizi obecně; 13. května oznámila, že je připravena jednat s Boko Haram o propuštění dívek.

„Vláda podcenila krizi způsobenou organizací Boko Haram, a proto reagovala pomalu,“ uvedl arcibiskup Kaigama. „Částí problému je i to, že prostředky nebyly použity správným způsobem, aby poskytly odpovídající podporu bezpečnostním složkám a vhodné vybavení, které potřebují k boji proti násilí.“

Dodal, že podle některých bezpečnostních zdrojů je Boko Haram vybavena sofistikovanějšími a vyspělejšími zbraněmi než nigerijská policie a armáda.

Ve třech vesnicích v Bornu domobrana 14. května odrazila útok Boko Haram. Očitý svědek řekl BBC, že bylo zabito asi 200 ozbrojenců.

Bylo oznámeno, že ve stejnou dobu nespokojení nigerijští vojáci na jiném místě v Bornu zahájili palbu na konvoj vojenských velitelů. Protestovali tak proti nízkým platům a nedostatku řádného vybavení potřebného k boji proti Boko Haram.

Arcibiskup Kaigama také poznamenal, že „vojáci jsou zabíjeni, když se snaží bránit lidi, a jejich rodiny nedostávají dostatečnou pomoc“.

„Je důležité, aby tyto rodiny dostávaly pomoc.“

Pokud jde o unesené školačky, pak „se v této fázi musíme především modlit: jenom Bůh může pohnout srdcem těchto lidí,“ řekl arcibiskup Kaigama.

Arcibiskup se modlí, aby únosci dívky brzy vrátili a neublížili jim; aby se Boko Haram vzdala násilí; a aby ostatní státy pomohly nigerijské vládě v boji proti terorismu, hladu a chudobě.

„Modlíme se a žádáme o vaše modlitby,“ dodal. „Jako předseda biskupské konference jsem napsal všem nigerijským katolíkům, aby strávili hodinu při adoraci, a požádal jsem všechny biskupy, kněze a věřící o modlitbu.“