CSW vítá rozsudek Nejvyššího soudu zlepšující ochranu menšin

06.07.2014, CSW


Christian Solidarity Worldwide (CSW) vítá rozsudek nejvyššího soudu v Pákistánu, vynesený 19. června, kterým bylo rozhodnuto ve prospěch ochrany svobody pákistánských náboženských menšin. **

Rozsudek uznal, že úkolem Nejvyššího soudu „je chránit a bránit ústavu, která ztělesňuje základní práva občanů“. Soudce Tassaduq Hussain Jilani ve svém komentáři ocitoval nejvyšší zákon země a rozhodl, že vláda musí zákon dodržovat.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jeho lordstvo poznamenalo, že v rámci ústavy existují závazné záruky, které zajišťují, aby byla všem náboženským skupinám poskytnuta ochrana a svoboda praktikovat své náboženství. Soud však uznal, že navzdory svobodě náboženského vyznání a ochraně zaručené ústavou jsou náboženské menšiny terčem náboženské nesnášenlivosti, jako jsou nenávistné projevy, znesvěcování a teroristické útoky na bohoslužebné prostory menšin. Soud potvrdil, že k tomu docházelo v důsledku neefektivní implementace státních závazků potírat náboženskou nesnášenlivost a poskytnout menšinám ochranu.

Soud nařídil federální vládě vytvořit pracovní skupinu, která bude vytvářet strategie pro boj s náboženskou nesnášenlivostí, a uložil vládě, aby se vypořádala s nenávistnými projevy v sociálních médiích. Soud dále nařídil vytvořit vhodné a objektivní školní osnovy, sestavit Radu pro práva menšin, zvláštní policejní síly vyškolené k ochraně bohoslužebných míst náboženských menšin, registrovat trestní oznámení o znesvěcení bohoslužebných míst a vytvořit 5% kvóty zaměstnanosti, aby byly posíleny nemuslimské menšiny ve všech odvětvích administrativně kontrolovaných federální vládou.

Rozsudek byl vydán z popudu samotného soudce v reakci na sebevražedný bombový útok na kostel v Péšávaru 22. září 2013 a na výhružky kmenu Kalašů a ismailijům v severním údolí řeky Chitral v provincii Chajbar Paštúnchwá. Dalším důvodem je množství soudních kauz, včetně nedostatečného pokroku v případech nucené konverze hinduistů, pokračující čekání na slíbené odškodnění federální vlády obětem bombového útoku na kostel v Péšávaru, znesvěcování hinduistických chrámů a neregistrování hinduistických a křesťanských manželství.

Ačkoli je zdůrazňován osud ismailijských muslimů (šíitská sekta), utrpení ahmadiů a šíitské muslimské komunity je věnována jen povrchní pozornost. Dokument upozorňuje na závazky stanovené v čl. 18 Všeobecné deklarace lidských práv, která zaručuje svobodu náboženského vyznání, a poznamenává, že nemuslimové mají také právo šířit své náboženství, ale že by to nemělo „být chápáno jako právo na vyzývání ke konverzi, ale naopak, je třeba to vnímat jako obranu proti vynuceným konverzím“.

Generální ředitel CSW Mervyn Thomas řekl: „Toto rozhodnutí představuje konstruktivní vývoj, který, bude-li účinně prováděn, by mohl mít velmi pozitivní dopad. Naléhavě žádáme vládu Pákistánu, aby provedla všechna uložená opatření v plném rozsahu a aby usilovala o realizaci původních hodnot zakladatele Pákistánu a snažila se vytvořit pluralitní stát, který chrání a zahrnuje menšiny.“


Další články



Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.