Exodus křesťanů z Iráku se urychluje

26.07.2014, Church in Need

Odchod křesťanů z Iráku se bude zrychlovat. To je názor, který zastává hlava chaldejské katolické církve, patriarcha Louis Raphael I. Sako. V rozhovoru s mezinárodní katolickou charitativní organizací Pomoc církvi v nouzi 28. června v Ankawě poblíž Erbilu řekl: „Když jsem byl nedávno v Turecku, dorazilo tam deset křesťanských rodin z Mosulu. A během pouhého jediného týdne odešlo dvacet rodin z Alqoshe, křesťanského města nedaleko Mosulu.** To je velmi vážné. Naše komunita se vytrácí. Pokud křesťané z Iráku zmizí, vznikne tak propast v dějinách naší země.“

Hlava chaldejské katolické církve, která je v plném společenství s Římem, se obává, že budoucnost křesťanů v Iráku je ohrožena: „Za deset let zde zbude snad 50 000 křesťanů. Před rokem 2003 jich tu bylo asi 1,2 milionu. Během deseti let se naše komunita zmenšila na čtyři nebo pět set tisíc věřících.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Patriarcha, který žije v Bagdádu, se také domnívá, že rozpad Iráku je nevyhnutelný: „Možná bude existovat symbolická jednota a název Irák zůstane i nadále zachován, ale de facto zde budou tři nezávislé zóny s vlastními rozpočty a armádami.“ S ostatními biskupy sdílí názor, že se situace bude stále zhoršovat. „V současné době existují tři části Iráku, sunnitská, kurdská a šíitská. Kurdové již mají autonomii. Šíité v jistém smyslu také. Nyní je následují sunnité. Irák proto bude rozdělen.“

Účinky rozpadu státu na křesťanskou komunitu v zemi ještě nelze podle názoru Louise Raphaela I. plně předvídat. „Upřímně řečeno, my biskupové jsme v současné situaci poněkud bezradní. Budoucnost může být v Kurdistánu.

Koneckonců, mnozí křesťané tam už žijí. Mnoho jich však stále žije v Bagdádu a někteří také v Basře na šíitském jihu. Musíme počkat a uvidíme, jak se situace vyvine.“

Sako ostře kritizoval chování západních států: „Fotbal jim připadá mnohem zajímavější než situace zde nebo v Sýrii. Západní politika sleduje pouze ekonomické zájmy.

Mezinárodní společenství by mělo vyvíjet tlak na irácké politiky, aby hledali politické řešení a vytvořili vládu národní jednoty.“

Sako považuje sunnitskou teroristickou organizaci ISIS za nebezpečí přesahující hranice Iráku. „ISIS má v úmyslu založit islámský stát s ropnými vrty, aby islamizoval celý svět. Myslím, že to představuje nebezpečí pro všechny.“ Patriarcha nepodceňuje možnost, že bude nalezeno politické východisko ze současné krize: „Taková možnost bude stále existovat, pokud si to bude přát Západ a naši sousedé, jako je Írán, Turecko, Katar a Saúdská Arábie.“

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.