Křesťané se vrátí na Ninivskou planinu pouze v případě, že bude osvobozen Mosul

02.10.2014, Fides

Vzhledem k nejistým vyhlídkám v oblasti severního Iráku se syrský katolický arcibiskup z Mosulu, Yohanna Petros Moshe, a věřící z jeho diecéze rozhodli, že se pokusí o návrat do Karakoše a dalších měst na Ninivské planině, pouze pokud se urovná situace v Mosulu. To znamená jenom v případě, že bude druhé největší město Iráku osvobozeno od milic islámského chalífátu, které je ovládají od 9. června. **

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Agentura Fides se to dozvěděla od syrského katolického kněze otce Nizara Semaana, který spolupracuje s arcibiskupem Moshem: „Arcibiskup a jeho lid se rozhodli rozumně,“ vysvětluje otec Semaan. „Bylo by zbytečné vracet se do našich domovů, zatímco situace zůstává tak nejistá a všichni bychom byli stejně jako předtím vystaveni nebezpečí nových útoků ze strany džihádistů z Islámského státu.“

**Podle místních zdrojů, s nimiž hovořila agentura Fides, milice Islámského státu v uplynulých dnech soustředily vojenská vozidla v centru měst na Ninivské planině – a to počínaje centrem města Bertella –, což vzbuzuje dojem, že se připravují čelit postupu kurdských pešmergů. Otec Semaan si myslí, že opětné dobytí Mosulu a měst na Ninivské planině, jež padla do rukou džihádistů, je rovněž podmíněno politicko-vojenskou taktikou, kterou je obtížné interpretovat.**

„Pešmergové,“ řekl irácký kněz agentuře Fides, „prorazili obrannou linii džihádistů a minulý týden byli jen pár kilometrů od Karakoše. Očekávali jsme, že každou chvíli dobydou město, o kterém se objevují zprávy, že bylo vypleněno a ani jeden dům nebyl ušetřen. Místo toho se však jejich postup zastavil a nikdo neví proč. Někdy se zdá, že události na bitevním poli jsou ovlivňovány politicko-vojenskými strategiemi a rozhodnutími, jejichž skutečné cíle nám unikají.

Další články

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.