Potřebujeme mírové operace a křesťany mezi policisty

...a umožnili jim být i nadále „kvasem“ ve společnosti rozervané sektářským konfliktem. V poselství zveřejněném už zkraje září hlava chaldejské katolické církve vyjádřila zklamání z „očividné nezpůsobilosti vládních úředníků zajistit pořádek a respektování práva“.

Jeho slova se však neomezila jen na obviňování: Patriarchovo poselství uvádí řadu praktických návrhů na překonání děsivého pocitu osudovosti a bezmoci mezi iráckým lidem a v jeho institucích tváří v tvář událostem v posledních měsících.

Mimo jiné patriarcha Louis Raphael I. vybízí křesťany, aby vytvářeli týmy krizového řízení, shromažďovali přesné informace o počtu a místě pobytu rodin uprchlíků, aby mohly od vlády požadovat odškodnění za škody a ztráty majetku způsobené džihádisty a jejich příznivci. V poselství se rovněž navrhuje vytvoření výboru pro vzdělávání, který by zjistil akademický status a počet vysídlených studentů a poté žádal vládu Kurdistánu o jejich přijetí na tamější školy a univerzity, aby studenti neztratili školní rok.

Ohledně budoucnosti oblastí, které se ocitly pod nadvládou samozvaného Islámského chalífátu, patriarcha navrhuje vyzvat Radu bezpečnosti Organizace spojených národů, aby zformovala „mírové síly, které budou spolupracovat s iráckými bezpečnostními silami a kurdskými pešmergy na osvobození Ninivské planiny“ a na zajištění nezbytných podmínek pro to, aby se uprchlíci mohli vrátit do svých rodných vesnic, které jsou domovem jejich předků „po tisíce let“.

Ba co více, podle hlavy chaldejské katolické církve je nutné „vytvoření místních policejních sil, k nimž budou patřit zástupci různých složek obyvatelstva přítomného na Ninivské planině, aby chránili vesnice, jak předpokládá návrh zákona předložený novou vládou“. Tímto způsobem by bylo možno zajistit sociální interakci mezi křesťany a jejich spoluobčany.

Patriarcha také zdůraznil potřebu silné iniciativy vůči muslimskému světu, jejímž cílem je zastavit jakékoli náboženské ospravedlňování financování a podpory džihádistických skupin.

Z dlouhodobého hlediska musí podle patriarchy Saka náprava začít ve školách a na univerzitách, aby se podpořil rozvoj kultury otevřené vůči rozmanitosti, pluralismu a rovnosti mezi občany, jež bude působit jako lék proti všem druhům fanatismu ospravedlňovaného náboženstvím.