Papežský vyslanec komentuje možný návrat křesťanů do země a říká: „Papež František je v Iráku očekáván“

Vatikánský vrcholný diplomat v Iráku, arcibiskup Giorgio Lingua, je mírně optimistický ohledně toho, že by se křesťané vyhnaní Islámským státem ze severního Iráku mohli někdy v letošním roce vrátit do svých domovů.

Mezinárodní katolické charitativní organizaci Pomoc církvi v nouzi však řekl, že tento proces bude nesmírně obtížný – vedle obrovského vojenského úsilí, které bude zapotřebí a ke kterému podle většiny pozorovatelů pravděpodobně v dohledné době nedojde.

„Pokud se vrátí, nebude to pro ně snadné,“ vysvětlil nuncius. „Kromě zničených domů a infrastruktury, jako jsou například školy, bude nezbytné především obnovit důvěru v muslimské sousedy, která je také narušena.

„Mnozí křesťané cítí, že je jejich sousedé zradili, protože vyplenili jejich (opuštěné) domy. Takže bude nutné opravovat nejen domy, ale také vztahy.“

Arcibiskup Lingua kladně zhodnotil práci irácké ústřední vlády: „Něco se dalo do pohybu; nová vláda funguje dobře. Základním faktorem je větší zapojení všech skupin.

„Tato země se nezbaví terorismu, dokud některé etnické a náboženské složky společnosti budou vyloučeny ze správy státu. Bude-li nějaká skupina vyloučena, nemůžete předpokládat, že se nebude bouřit.“

Odcizení arabské sunnitské populace od centrální vlády, v níž převládají šíité, je vnímáno jako jeden z hlavních důvodů pro vznik Islámského státu.

Pro budoucnost křesťanství v Iráku je klíčové to, zdůraznil Lingua, jak bude vyřešena krize v Mosulu a na Ninivské planině. To je území, kde většina křesťanů žila po mnoho století a které je nyní okupováno Islámským státem.

„Pokud se vládě podaří získat nad touto oblastí kontrolu a zahájí kampaň za národní usmíření, pak bude pro křesťany v Iráku místo,“ řekl arcibiskup.

„Avšak budou-li střety přetrvávat,“ dodal, „odnesou to ti nejslabší, tedy jako vždy menšiny. Proto musíme doufat, že se vrátí mír. Právě k tomu směřuje mezinárodní společenství.“

Arcibiskup Lingua zdůraznil, že základní humanitární obtíže, které zakoušejí uprchlíci, například nedostatečná lékařská péče, se v současné době dále zhoršují v důsledku chladné zimy. „V současné době lidé potřebují hlavně topení. Objevují se zprávy, že několik dětí kvůli chladu zemřelo.“

Kromě toho narůstá psychický tlak. „Lidé nevědí, jak dlouho ještě budou muset žít jako uprchlíci,“ řekl Lingua. „Tato beznadějná situace způsobuje, že někteří lidé uvažují o emigraci, ačkoli ve skutečnosti nechtějí zemi opustit.“

Asi 7 000 křesťanů již uprchlo do Jordánska, kde mnozí čekají na odchod do západních zemí. Nuncius oznámil, že zhruba deset procent ze 120 000 křesťanů, kteří v srpnu uprchli ze svých domovů, již odešlo z Iráku.

Zdůraznil rovněž, že papež František byl hluboce znepokojen situací v Iráku a tamějších křesťanů. Na otázku, jaká je naděje na papežskou návštěvu v Iráku, odpověděl: „Svatý otec je v Iráku očekáván Církví, politiky a dokonce i nekřesťany, jako jsou například vůdcové šíitů. Jsem ohromen, jak skvělá shoda panuje ohledně osoby papeže.“

Pokud jde o bezpečnostní obavy okolo papežské návštěvy v Iráku, Lingua řekl: „Nejsem odborník v takových záležitostech. Ale všichni říkají, že udělají vše pro to, aby návštěva byla úspěšná.“

Arcibiskup Lingua řekl, že případná návštěva by musela trvat déle než jeden den: „Nemůžete přijet do Iráku a nenavštívit Ur, který sunnité, šíité i křesťané uctívají jako rodiště Abrahama. Musíte navštívit Bagdád, protože je sídlem vlády. A musíte navštívit Erbil, kde žije většina křesťanských uprchlíků.“

„Proto bych raději stanovil pozdější datum a rozsáhlejší návštěvu než narychlo uspořádanou cestu, kde by hrozilo, že se budou muset vynechat některé příležitosti.“