Italští biskupové: Evropa a USA si myjí ruce před dramatem migrace

19.04.2015, RV

Migrační vlna posledních dní si vyžádala další oběti – dvanáct křesťanů z Nigérie a Pobřeží slonoviny utonulo v mezinárodních vodách, kam je hodili spolucestující ze Senegalu a Ghany. Důvod? Strhla se hádka a křesťané se modlili ke „špatnému Bohu“. Sekretář Italské biskupské konference mons. Nunzio Galantino mluví o zbarbarštění a vyhrocující se manipulaci s náboženstvím.

„Dalo se to očekávat. Diskurs, který se dosud odehrával na ideologické rovině a jehož ideologie přiživovala chování některých více či méně strukturovaných skupin, sdružení a klanů, se nyní přenáší na nejnižší rovinu individuálních kontrastů. Jde tu o určité vymáhání a vytváření protikladů, které se bohužel zakládají na náboženství, aniž by s ním měly cokoli společného. Myslím, že je to další krok ke zbarbarštění a manipulaci náboženství. Pokud lidé, kteří sdílí jednu loď a snaží se doplout do nadějnějšího místa, využívají své náboženské krédo k tomu, aby měli převahu, znamená to, že došlo k vnitřnímu přijetí určitého typu uvažování.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Chudí zabíjejí chudé a Evropa tomu přihlíží. Evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos prohlásil, že „situace se v příštích měsících ještě zhorší, avšak Brusel nemá dostatek fondů ani politickou podporu proto, aby zahájil záchranné operace. Italská policie v souvislosti s vraždou dvanácti křesťanů zatkla patnáct údajných pachatelů. Vyšetřování zločinu, kterého se dopustili cizí státní příslušníci proti jiným cizincům mimo italské pobřežní vody, schválil italský ministr zahraničí.

„Je jisté, že s těmito dramatickými problémy nelze nakládat tak, jak se to dělalo odjakživa. Jsou nezbytné jiné způsoby myšlení, jednání, vzájemného porozumění. Nyní se nám nabízejí dvě alternativy – buď rezignovat nebo válčit. Je vůbec možné, že státy, které mají takovou úroveň poznání a tolik organizační energie, nedokáží vymyslet jiný zásah než ozbrojený anebo ukazují svou bezmocnost? Mám dojem, že je to elegantní způsob, jak si umýt ruce před dramatem, které pro Itálii bude stále nesnesitelnější. Očekávám, že Spojené státy americké a Evropa pronesou sebekritické slovo – stačilo by jedno jediné! – o tom, co způsobily v minulých letech. Jsme-li seriózní, musíme připustit, že migraci podpořil, ne-li přímo podnítil, náš neobezřetný zásah ve výchozích zemích. Postupně zjišťujeme, že jsme v nich hledali jen vlastní zájmy, dosti vzdálené exportu hodnot a demokracie!“

Další články

Jak poznáváme Boha, když ho nevidíme?

17.07.2026, RC Monitor 13/2026

Boha nikdo z nás neviděl. A přece o Něm křesťanství mluví s jistotou. Jak je to možné? Možná jsme si zvykli klást špatnou otázku. Nejde ani tak o to, proč Boha nevidíme, ale proč očekáváme, že by měl být viditelný jako věc mezi věcmi. Pokud Bůh přesahuje materiální svět, nemůže být zachytitelný smysly stejně jako ostatní skutečnosti. A přesto to neznamená, že o Něm nemůžeme nic vědět. Katolická tradice naopak trvá na tom, že Boží neviditelnost není překážkou poznání, ale výzvou. Výzvou zapojit celé lidství: rozum, zkušenost, citlivost pro krásu i schopnost víry.

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.