Pochod pro rodinu: Mít rodinu je prestiž

15.08.2015, RC

V sobotu 15. srpna prošel hlavním městem již 5. ročník Pochodu pro rodinu. Organizátory byli Mladí křesťanští demokraté a Hnutí Pro život ČR. Před pochodem se uskutečnila konference na téma Perspektivy rodiny v 21. století. Panelisté se shodli na tom, že rodina potřebuje celospolečenské docenění svého významu.

Záštitu nad akcí převzal vedle místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka také kardinál Dominik Duka, radní hl. m. Prahy Jan Wolf a poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. Z těchto osobností byl na pochodu samotném přítomen jen předseda pražské organizace KDU-ČSL Jan Wolf. Mezi účastníky byl i lidovecký senátor Jiří Čunek. Pozdrav účastníkům akce zaslala také poslankyně TOP 09 dr. Jitka Chalánková.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Konference o rodině začala v 10 h. v prostorách paláce Caritas. Mezi panelisty usedl pan Jan Wolf (radní hl. m. Prahy a šéf pražských lidovců), pan Antonín Brzek (psychiatr, sexuolog) a pan Dan Drápal (duchovní, publicista). Debatu moderoval místopředseda MKD Jan Gregor. Dan Drápal upozornil na skutečnost, že ve společnosti existují dva extrémy: individualismus a kolektivismus. Ty pak mají vliv na rodinu jednoznačně silně negativní, protože předpokladem každé této ideologie je snaha o hájení zájmu jednotlivce. Upozornil také na to, že je rozdíl mezi oficiální ideologií, jak o ní např. mluví závěry výzkumů veřejného mínění, a tím, jak skutečně jejich zastánci tuto ideologii sami žijí. Uvedl příklad na vzorku vysokoškolsky vzdělaných žen, které tvrdí, že manželství (tzv. papír) není třeba a plnohodnotný život „rodiny“ lze žít i bez něj. Ale 64 procent vysokoškolaček porodí děti do manželství. U žen s nejnižším vzděláním jde o pouhá tři procenta. Drápal také uvedl, že ač se to většinové společnosti líbí či ne, není možné dělat špičkovou kariéru a přitom dobře vychovávat děti. Antonín Brzek doplnil, že by měla být oceněna taková žena, která právě šanci na kariéru či vlastní realizaci odloží ve prospěch výchovy dětí, a tato její role by měla být považována za prestižní. Jan Wolf se domnívá, že rodina potřebuje silný marketing pro propagaci toho pozitivního, co přináší svým členům, ale také celé společnosti a státu (dr. Brzek bohužel předložil taky několik sporných, byť okrajových - i když s tématem rodiny souvisejících - tvrzení, např. v podobě sdělení, že „svět bez antikoncepce by byl horší než svět s antikoncepcí“).

Na otázku, jak se pořadatelé Pochodu pro rodinu dívají na festival Prague Pride, pan Jan Gregor odvětil, že zakázat demonstraci názoru v liberální společnosti není možné a ani správné. Ale za velmi problematické považuje její spolufinancování z veřejných rozpočtů.

Akce byla zakončena mší svatou v kostele sv. Jiljí od 13:15 h. Mezi účastníky byli lidé všech věkových kategorií, včetně rodin s malými dětmi. Pochod se záměrně vedl trasou města tak, aby nebylo možné potkat účastníky v tomtéž čase probíhajícího průvodu homosexuálních aktivistů.

Další články

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.