Před rokem byli rodiče upáleni zaživa: dnes se rýsuje nový život pro jejich děti

04.11.2015, Fides

Před rokem, 4. listopadu 2014, jedna událost vyvolala v Pákistánu vlnu zděšení a šokovala celý svět: dav muslimů vrhl křesťanské manžele Shamu a Shahzada Masihovy do vypalovací pece a zaživa je upálili kvůli podezření z rouhání.


V několika paňdžábských komunitách si připomněli výročí této tragické události. Vzpomínky na ně jsou živé, o jejich děti pečuje „Nadace Cecila a Iris Chaudhryových“, nevládní organizace, která podporuje projekty určené nejvíce marginalizovaným skupinám v Pákistánu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Předsedkyně nadace, katolička Michelle Chaudhry, řekla agentuře Fides: „Shama a Shahzad jsou v našich srdcích; dva nevinné životy byly zmařeny v důsledku extrémního fanatismu v naší společnosti. Fanatici v peci nespálili jen dva vzácné životy; spálili lidskost, spálili principy islámu a spálili Jinnahův Pákistán. Žádné finanční odškodnění nemůže kompenzovat takto extrémní akt násilí.“

Nadace je odhodlána budovat spravedlivou společnost: „Z tohoto důvodu,“ pokračovala, „připomínáme rozsudek z 19. června 2014, kdy nejvyšší soud výslovně požádal vládu, aby podporovala sociální a náboženskou toleranci a chránila náboženské menšiny.“

Nadace volá po spravedlnosti pro Shamu a Shahzada, vyjadřuje naději, že pachatelé vraždy stanou před soudem a že bude „zaručena bezpečnost všech Pákistánců bez ohledu na jejich víru, pohlaví, jazyk a národnost, jak je zakotveno v ústavě“.

Nadace Cecila a Iris Chaudhryových převzala péči o vzdělání tří dětí zavražděných manželů: „Chtěli jsme změnit život těchto dětí k lepšímu. Dnes nám činí velikou radost, když vidíme, že jsou tyto děti šťastné, v bezpečí a zapojují se do školních aktivit.“


Další články



Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Vlivy na naši spásu

11.11.2026, RC Monitor 21/2026

Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.

Společenství svatých

30.10.2026, RC Monitor 20/2026

V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.