Maďarsko – kardinál Filoni vystoupil na konferenci o náboženských aspektech migrace v Evropě

13.03.2016, Fides

„Domnívám se, že znalost dějin křesťanství na Blízkém východě – v dnešním Iráku – není planým kulturním výstřelkem, ale spíše přístupem, který umožňuje pochopit důvody dramatických událostí v tomto regionu a ocenit jeho život, kulturu, ale i svědectví víry a motivy, proč se křesťané cítí s touto zemí tak spjatí.“

Kardinál Fernando Filoni, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, to řekl ve svém projevu na akademické Konferenci o náboženském vlivu přistěhovalectví na evropskou společnost, jež se konala na budapešťské Národní univerzitě.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kardinál hovořil na téma „Církev v Iráku: Historie, růst a poslání od počátku do současnosti.“ Je totiž autorem knihy na toto téma, jež byla přeložena do angličtiny, španělštiny a arabštiny a kterou chtěl upozornit na krásnou historii této starověké orientální církve, známé též jako chaldejská církev.

Církev v Iráku má své kořeny v „malé, starobylé křesťanské komunitě, jež dva tisíce let žila v oblasti Mezopotámie“, řekl kardinál Filoni. „Před sto lety církev v tomto regionu představovala až 15 % obyvatelstva. Dnes je to už jenom 1 nebo 2 %! V dobách arménské genocidy (1 200 000 oběti) a vyvraždění 250 000 chaldejských, arménských a syrských katolických a pravoslavných křesťanů začal exodus obyvatel z tohoto regionu a v současnosti vyústil v masovovou migraci, která je vyvolaná válkami, diskriminací, nemožností pokojného soužití a nedostatkem práce.“

Kardinál Filoni, kteří žil na Blízkém východě řadu let a v roce 2014 jej papež František poslal do Iráku jako svého osobního zástupce, se ve svém projevu zaměřil na migraci a zdůraznil, že „evropská společnost nikdy nebyla ,jednotným celkem‘. Nebyla jednotná včera, není jednotná dnes a ani zítra taková nebude. Evropa je spíše něco jako kontejner... .“ Navzdory veškeré rozmanitosti hrály sjednocující roli v Evropě tři prvky: náboženství, pojetí práva, jež je spojené s osobou, a krása a umění.

„Hlavním důvodem, který způsobil exodus biblických rozměrů, kdy masy lidí odcházejí z Blízkého východu do Evropy, je absence míru,“ uvedl kardinál a zdůraznil, že „každý má právo žít v míru, což představuje tu největší ze všech tužeb. Všechny velké migrace začínají válkou.“

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.